331      schovej 2. os. sg. imp. (1873)

1    M         schovej — schové 601, 630, 63, 64, 66 — schovaj — skovej (skovij 301) — skovéj 711, 715 — skové (-; sku673, 655) — skoví 669–671, 673, 712 — skovaj

schov — skov

2                 Zjištěné nář. formy 2. os. sg. imp. slovesa schovat se diferencují jednak morfologicky (typ schovej × schov), jednak hláskoslovně (sch- × sk-, např. schovej × skovej, -aj x -ej x -é x -í ).

Zaznamenané podoby jsou odvoditelné ze staršího imp. na -aj. Formy na -ej reflektují příslušnost k 5. sloves. třídě (typ dělat – dělej), forma skov novější příklon k dnešní 1. sloves, třídě (typ brát – ber), zřejmě na základě inf. zakončení -at.

Hláskoslovné změny jsou dány: a) změnou v koncovce aj > ej (např. schovaj × schovej); b) změnou v koncovce ej > é (např. skovej × skové, srov. PRO D1a; k rozdílu é ×  srov. PRO D1c); v čuháckých nář. pravidelným hláskovým vývojem ej > é > í (skoví), v dolských nář. vzniklo koncové í z pův. aj, viz ČJA 4-330 podívej; c) změnou skupiny sch- > sk- (např. schovej × skovej); d) nepravidelným dloužením samohlásky e před souhláskou j (skovej × skovéj). K zúžené výslovnosti -ej na Chodsku srov. ČJA 4-327 umyj.

Ve slez. nář. nebyla v několika obcích sledovaná forma zapsána; místo slovesa schovat se tu totiž užívá výrazu skrýt.

3                 Z celého zkoumaného území jsou doloženy imp. tvary odvozené z výchozí formy na -aj. Téměř na celém území pak byly zaznamenány podoby s náslovným sk-.