Hláskové diference jsou dány: a) změnou v koncovce aj > ej (např. podívaj × podívej); b) změnou á > o ve slez. nář. (podivoj) svědčící o starší podobě na -áj, srov. PRO E8; c) změnami koncovky ej > é (např. podívej/podivej × podívé/podivé, srov. PRO D1a; k rozdílu é ×  srov. PRO D1c); d) v čuháckých nář. pravidelnou změnou ej > é > í (podiví), srov. PRO D1b. V dolských nář. se vyvinulo koncové í ve formě podiví z pův. aj (> ej); příčiny mohou být buď fonetické, nebo může jít o důsledek míšení nářečí obyvatelstva, které mělo ej za ý(í), a mluvy přistěhovalců, v níž ý splynulo s í, srov. např. též formy nílepší ‚nejlepší‘, pěkníší ‚pěknější‘ aj.; e) krácením kořenného í (např. podívej × podivej, srov. PRO A1abd); f) nepravidelným dloužením samohlásky e před souhláskou j v koncovce (podívej × podívéj) a g) redukcí zkráceného kořenného -i- (poďvej).

3                 Pův. imp. podívaj je zachován ve většině vm. nář. (kromě Kelečska a nář. dolských), obměna podivaj pak v záp. a již. podskupině slez. nář. a na vých. Vsetínsku.

V jzč. nář. a v jz. cípu Moravy byl zapsán imp. podívej, shodný se spis. jazykem; ten je doložen rovněž z Kelečska a z nář. dolských. Podoba se zkráceným -i- (podivej) zabírá zhruba svč. a střč. nář. s drobnými přesahy až do nář. jzč. a odděleně též vých. podskupinu slez. nář., obměna poďvej sev. část svč. nář. a sev. úsek mezi Vysokým Mýtem, Novým Městem na Moravě a Boskovicemi. Střm. nář. se vydělují formami podivé a podívé. Obměna podiví je typická zejména pro nář. čuhácká, podoba podívéj byla zachycena sev. od Kyjova.

Imp. podiv je doložen – většinou dubletně – především z široké oblasti již. Čech a dále z Kroměřížska, Valašska a již. podskupiny slez. nář., ojediněle i odjinud.

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím. Vlivem spis. jazyka se navíc šíří forma podívej, v čes. a mor. zejm. pohraničních městech však také podoba podivej.

4    podívaj  stč., sloven. podívaj, pol. i hluž. -aj

podívej  Db, Jg, Tk, SSJČ

5    poďívej Ju 3, Ru 2, 3 — poďívej Po 1, Ju 1–5, Ru 4 — poďívaj Ju 7, Ru 5 — poďiv Ru 5

6    AJK 495, 496

7                 Imp. počkej nebyla věnována samostatná mapa. Na celém zkoumaném území byly zaznamenány imp. odvozené od starší formy na -aj (počkej, počké, počkí, počkaj); jejich rozšíření je stejné jako u nář. ekvivalentů vycházejících z pův. formy podívej, viz výše. Na Prostějovsku a ojediněle na sev. Břeclavsku byla navíc zaznamenána forma počki, jež má imp. koncovku -i podle sloves, jejichž préz. kmen končí na skupinu souhlásek, např. mysli.

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím.

Ši