ČJA 4

328      zabij 2. os. sg. imp. (501)

1    M         zabij — zabíj

zabí

zabi

zab

2                 V imp. tvarech 2. os. sg. slovesa zabít byly zaznamenány rozdíly morfologické (zabij × zabí × zabi × zab) i hláskoslovné (spočívající v kvantitě samohlásky í).

Forma zabí představuje uchování starého imperativu (po stažení). Tvar zabi je patrně dvojího původu: na části území jde s největší pravděpodobností o analogii podle imp. sloves zakončených na skupinu souhlásek (např. mysli); svědčí o tom forma s krátkým -i v části střm. a vm. nář., kde jinak ke krácení í nedochází. Na části území by však mohlo jít o hláskovou variantu imp. zabí se zkráceným -i (srov. PRO A1bc).

Formy zabíjzabij jsou tvary analogické; k pův. zabí a zkrácenému zabi se ve snaze po zvýraznění imp. koncovky připojil imp. formant -j, zastoupený u nejproduktivnějších typů sloves, jako např. kupuj, volej apod.

Dalším novotvarem je forma zab; vznikla analogicky vlivem sloves 4. třídy typu prosit (pros).

3                 Většina jzč. nář. zachovává starobylou imp. formu zabí; ta je porůznu doložena též ze sz. Čech, jz. Moravy a stř. úseku vm. nář. Varianta zabi je charakteristická pro oblast sv. Čech a záp. a stř. Moravy s přesahem do přilehlých úseků nář. vm. a do nář. kopaničářských.

Na vých. části zkoumaného území, tj. v nář. slez. a ve většině nář. vm., je rozšířena forma zabij, shodná se spis. jazykem, ve stř. úseku vm. nář. hlásková varianta zabíj.

Střč. nář. a přilehlé oblasti nář. svč. a jzč. charakterizuje novotvar zab.

Situace ve městech se zpravidla shoduje s nář. okolím. Do mor. a zě. pohraničních měst a k mladé generaci měst střč. proniká ze spis. jazyka imp. zabij, do szč. pohraničních měst stejně jako k mladé generaci měst střč. formy zabizabí.

4    zab  Tk lid.

zabi  Tk lid., sloven.

zabí  stč. i Db

zabij  stč. bij, MČ, pol., hluž.

5    zab Ju 2, 3, 5, Ru 1, 2, 4 — zabi Po 1, Ju 1, 4, 6, Ru 3 — zabý Ju 7 — zabij Ju 7, Ru 5

6    AJK 498

Ši