ČJA 4
328 zabij 2. os. sg. imp. (501)
1 M zabij — zabíj
zabí
zabi
zab
2 V imp. tvarech 2. os. sg. slovesa zabít byly zaznamenány rozdíly morfologické (zabij × zabí × zabi × zab) i hláskoslovné (spočívající v kvantitě samohlásky í).
Forma zabí představuje uchování starého imperativu (po stažení). Tvar zabi je patrně dvojího původu: na části území jde s největší pravděpodobností o analogii podle imp. sloves zakončených na skupinu souhlásek (např. mysli); svědčí o tom forma s krátkým -i v části střm. a vm. nář., kde jinak ke krácení í nedochází. Na části území by však mohlo jít o hláskovou variantu imp. zabí se zkráceným -i (srov. PRO A1bc).
Formy zabíj a zabij jsou tvary analogické; k pův. zabí a zkrácenému zabi se ve snaze po zvýraznění imp. koncovky připojil imp. formant -j, zastoupený u nejproduktivnějších typů sloves, jako např. kupuj, volej apod.
Dalším novotvarem je forma zab; vznikla analogicky vlivem sloves 4. třídy typu prosit (pros).
3 Většina jzč. nář. zachovává starobylou imp. formu zabí; ta je porůznu doložena též ze sz. Čech, jz. Moravy a stř. úseku vm. nář. Varianta zabi je charakteristická pro oblast sv. Čech a záp. a stř. Moravy s přesahem do přilehlých úseků nář. vm. a do nář. kopaničářských.
Na vých. části zkoumaného území, tj. v nář. slez. a ve většině nář. vm., je rozšířena forma zabij, shodná se spis. jazykem, ve stř. úseku vm. nář. hlásková varianta zabíj.
Střč. nář. a přilehlé oblasti nář. svč. a jzč. charakterizuje novotvar zab.
Situace ve městech se zpravidla shoduje s nář. okolím. Do mor. a zě. pohraničních měst a k mladé generaci měst střč. proniká ze spis. jazyka imp. zabij, do szč. pohraničních měst stejně jako k mladé generaci měst střč. formy zabi a zabí.
4 zab Tk lid.
zabi Tk lid., sloven.
zabí stč. i Db bí
zabij stč. bij, MČ, pol., hluž.
5 zab Ju 2, 3, 5, Ru 1, 2, 4 — zabi Po 1, Ju 1, 4, 6, Ru 3 — zabý Ju 7 — zabij Ju 7, Ru 5
6 AJK 498
Ši