ČJA 4
326 odpusť 2. os. sg. imp. (1789)
1 M (v)otpusť (otpusc 755)
(v)otpust (votpus 240, 313, 315, 420)
(v)otpušť (též 732)
(v)otpušt (votpuš 432)
otpusťi 736
2 V nář. ekvivalentech tvaru imp. 2. os. sg. slovesa odpustit byly zaznamenány především rozdíly dané konsonantickou alternací -s- × -š- a změnami skupiny -st > -sť (odpust × odpušt × odpusť × odpušť). Okrajově byla zachycena morfologická diference odpusť × odpusti.
Forma odpusti je analogická podle sloves typu mysli.
Imp. odpusť, shodný se spis. jazykem, se vyvinul ze staršího (pč.) odpusti po odpadnutí koncového -i.
Tvary se souhláskou -š- (odpušť, odpušt) vznikly vlivem tvarů přič. trpného (odpuštěn) a podst. jména slovesného (odpuštění), srov. též ČJA 4-323 nos.
Tvary odpust a odpušt vznikly patrně podle imp. tvarů plurálových změnou koncového -ť vlivem plurálového zakončení -te, srov. 2. os. pl. -puste/-pušte < -pustte/-puštte < -pusťte/-pušťte.
Souhlásková skupina -sť podléhá ve Slezsku asibilačním změnám, srov. PRO B6b a D5bcd. Naopak změna skupiny -st > -sť se kryje s průběhem izoglosy PRO B6a jen zčásti (v záp. oblastech zkoumaného území není provedena důsledně), proto formy s těmito zakončeními mapujeme. Tato částečná shoda svědčí o postupném sbližování vývoje koncového -sť/-st s koncovým nář. -sť/-st u subst. typu kost.
3 Na mapě je zaznamenán především dvojí typ protikladů: alternace -s- proti -š- a rozdíly v koncové souhlásce.
Tvary se -š- jsou rozšířeny v již. podskupině jzč. nář. a na jz. Moravě: Forma odpušť je doložena z již. Čech a jz. okraje Moravy, hlásková obměna odpušt z Jemnicka a Znojemska, dubletně i z nář. jč. Na ostatním území se vyskytují podoby se -s-.
Imp. odpusť je charakteristický téměř pro celou Moravu a Slezsko, doložen je též (částečně dubletně) ze záp. Čech a sev. Podkrkonoší. Hlásková obměna odpust je rozšířena v svč. a střč. nář., na části zč. nář. a v sev. úseku čm. nář.; porůznu byla zapsána i v nář. jč.
Zcela ojediněle byla zaznamenána morf. forma odpusti (již. Břeclavsko).
Situace ve městech se shoduje s nář. okolím.
4 odpusť stč. pusť, pušč, Jg, Tk -pusť, SSJČ, sloven., pol. odpuść
odpusti sloven.
5 otpusť Ju 7, Ru 5 — votpusť Ju 3, 5, Ru 2, 3 — votpust Ju 1–4, 6, Ru 4 — wotpust Po 1
6 AJK 494
Ši