ČJA 4
322 chtějí 3. os. pl. ind. préz. (2493)
1 M chťejí — chťeji — chcejí 411, 430, 463, 464
chťej
chťí — chcí 465, 518 (chci 462)
chcou (též 42, 84) — scou
chcum
2 Tvary 3. os. pl. ind. préz. slovesa chtít (viz ČJA 4-362 chtít inf.) vykazují diference morfologické (chtějí × chtěj × chtí × chcou × chcum) a hláskoslovné (chtějí × chtěji × chcejí, chtí × chcí, chcou × scou).
Pův. je forma chtí (srov. stč. chtie jako trpie).
Tvar chtějí (shodný se spis. jazykem a podle Gebauera doložený od 17. století) vznikl analogicky podle typu sázejí. Na části sledovaného území došlo ke zkrácení koncového í > i (chtěji; zeměpisný rozsah je poněkud odlišný, než zachycuje mapa PRO A1cd), jinde k jeho zániku (chtěj).
Podoba chcou je analogickým novotvarem podle produktivních typů na -ou (např. nesou). U hláskové obměny scou došlo k asimilaci chc > sc.
Varianta chcí vznikla ze staršího chtí; -c- je zde analogicky podle ostatních tvarů indikativu préz.; stejný původ má i -c- v podobě chcejí. Obě tyto formy jsou navíc doloženy z mikroareálu, který se nachází v těsném sousedství tvarů chcou a chtěj/-í, proto by snad bylo možné uvažovat též o kontaminaci těchto podob a vzniku obměn chcí a zejména chcejí.
Zakončení -um nářečního výrazu chcum reflektuje starší tvar s nosovou samohláskou.
3 Většina čes. nář. v užším smyslu (kromě jč. úseku) se vyznačuje výrazy začínajícími na chť- (hranicí mezi chť- × chc- je v podstatě linie spojující zhruba Prachatice a Jindřichův Hradec a dále probíhající přibližně po staré zemské hranici): na jzč. okraji ohraničeném zhruba městy Plzeň a Strakonice byla zaznamenána podoba chtějí; ta jako dubletní přesahuje zejména do oblasti výskytu obměny chtí, jež je doložena z pásu probíhajícího zhruba severojižním směrem od Rakovníka k Plzni a na Strakonicko (ojediněle se vyskytuje i jinde).
Směrem na východ od areálu chtí se nachází oblast rozšíření podoby chtěji, která pokrývá téměř celé území střč. nář. s přesahem do přilehlých úseků svč. nář., v jzč. nář. zasahuje na Příbramsko, Táborsko a dále až k Jindřichovu Hradci; dubletně se vyskytuje i jinde v Čechách.
Forma chtěj byla zachycena téměř na celém území svč. nář. a v Poohří.
Na ostatním území byly zaznamenány výrazy se skupením chc-: varianta chcou v již. Čechách a takřka na celé Moravě (v jz. části dubletně s hláskovou obměnou scou) s výběžkem na Hlinecko a dále ve Slezsku. V přechodových nář. čes.-pol. je doložen tvar chcum. V jz. cípu Moravy byly zachyceny podoby chcejí a chcí.
Situace ve městech zhruba odpovídá stavu ve venkovském okolí, ve stř. a jz. Čechách byly navíc často jako dubletní zachyceny obměny chtěj a chtěji (ta i v sm. městech).
4 chcejí hluž. chcedźa
chcou sloven. chcú
chcum pol. chcą
chtějí Db, Tk, MČ
chtí stč. chtie, Db, Tk, MČ
5 chťejí Ru 2 — chťeji Ju 3, Ru 3, 4 — chťej Po 1, Ju 1, 2, 4 — chcou Ju 4 — chcó Ju 6 — chcú Ju 7, Ru 5
6 ASJ II 238:215, PLPJ 304
Ir
