319      obracejí 3. os. pl. ind. préz. (1070)

1    M         (v)obrací

vobracej (též 215, w-)

vobraceji (vobraťejí 463)

(v)obracijou — vobraťijou

(u)obracajou

(u)obracajum

2                 Některé tvary jsou výsledkem vyrovnání v rámci 4. tř., a to podle typu trpí (obrací), nebo sázejí (varianty obraceji a obracej). Forma obracijou dokládá vyrovnání sledovaného tvaru podle forem 1. a 2. os. pl. (obracíme, obracíte) a má zakončení podle sloves na -ou (např. nesou).

Tvary uchovávající nepřehlasované podoby – obracajou a obracajum (jenž je reflexem původní nosové samohlásky) – se přiklonily k slovesům zakončeným v préz. kmeni na -a, a řadí se tedy k 5. tř., srov. ČJA 4-346 házet inf.

Formy se zakončením základu na -ť (obrátijou) jsou podle dokonavého protějšku obrátit.

SSJČ hodnotí jako spis. podobu obracejí, SSČ nově připouští i tvar obrací.

Ve městech tato položka nebyla zkoumána.

3                 Nář. tvary sledovaného tvaru zhruba sledují hranice hlavních nář. skupin.

Na území střč. nář. a sv. části jzč. dialektů je běžná forma obraceji, pro téměř celá svč. nář. a úsek lounský je typická podoba obracej, pro záp. a již. pás jzč. nář. pak tvar obrací; ten též pokrývá oblast čm. nář.

Střm. nář. charakterizuje forma obracijou (na jz. v obměně obratijou), vm. a slez. nář. podoba obracajou. V čes.-pol. přechodných nář. je běžný tvar obracajum.