2                 Zaznamenané nář. tvary 3. os. pl. préz. slovesa házet vyjadřují zařazení tohoto tvaru k vzorům 4., 5. nebo 1. třídy.

Podoba házijou je analogická podle formy prosijou, jež je důsledkem vyrovnávacího procesu sledujícího především odstranění homonymie tvaru sg. a pl. u sloves typu prosí, která je příznačná pro spis. jazyk, a mající zakončení podle typu nesou.

K 5. tř. se řadí tvar házajou. Tvar hážou ukazuje na časování podle vzoru 1. tř. mazat.

Mapa zachycuje i souhláskovou alternaci kořenné souhlásky z × ď (házijou × hádijou); ta je způsobena příklonem k dokonavému slovesu hodit. Na mapě se neevidují pravidelné hláskové obměny koncového ou (viz PRO D1abc).

SSJČ uvádí jako spis. tvar házejí, SSČ připouští i formu hází. Podle MČ jsou pravidelné tvary podle vzoru sázet, tvary podle vzoru mazat jsou hodnoceny jako oblastní, moravské.

Sledované sloveso se nevyskytuje v čes.-pol. přechodných nář.

3                 K obvyklé trichotomii příznačné pro území Čech házej (sev. a sv.) × házeji (střed) × hází (záp. a stř. úsek čm. nář.) přistupuje v již. Čechách tvar hážou. Ten je však především typický pro nář. vm. s přilehlým vých. úsekem střm. nář. a dialektů slez. Je pozoruhodné, že se prosadil rovněž v mluvě většiny měst, včetně pohraničních. Tvar hází byl jako dubletní zapsán v již. Čechách, na záp. Moravě a nedubletně na Novoměstsku. Forma házejí se dokládá jen řídce zejména na pomezí jv. Čech a jz. Moravy.

V oblasti střm. nář. dominuje tvar házijou, na jz. Moravě v obměně hádijou. Forma házajou (v realizaci hazaju) byla zaznamenána ve slez. nář. (hlavně na Frýdecko-Místecku).

V městské mluvě se vedle tvarů shodných s venkovským okolím prosazují především podoby házej (zejména v střč. nář.), hážou (hlavně v pohraničí a v střm. nář.) a házijou (jz. okraj vm. nář.).

4    házejí  stč., Jg, Tk, MČ

hází  SSČ

hážou  MČ obl. mor., sloven. hadžu

5    házej Po 1, Ju 1, 2, 4 — házejí Ru 2 — házeji Ju 3, 5, Ru 3, 4 — hážú Ru 5

6    ASJ II 237:214

Fi