ČJA 4
317 rozumějí 3. os. pl. ind. préz. (1752)
1 M rozumí — rozumie 801
rozumňeji (-í 415, 421, 49, 02)
rozumňej
rozumjejou 680, 684, 801 (rozumejú 755)
rozumijou (též 72)
rozumíja (též rozumija 72)
rozumíjá 728, 750
rozumňá (též 701) — rozumjá (též 736, 737, 757, rozum’á 723, 724, 739, 740, 748, 749, 819, též 750, rozum’o 818)
rozumju
rozum’um (rozumjum 830)
2 Nář. tvary 3. os. pl. préz. slovesa rozumět (vzor sázet) odrážejí různé typy vyrovnávání v rámci 4. tř. Vývojově náležitou formou je tvar shodný se spis. jazykem rozumějí; v dialektech se dokládá téměř výlučně v hláskové variantě se zkráceným -i (rozuměji). Též tvar rozuměj je patrně od původu výsledkem hláskového vývoje, kdy v pozici po j- došlo k zániku koncového -i (< í).
Vyrovnáním podle vzoru prosí se utvořila podoba rozumí. Starší fáze hláskového vývoje odrážejí formy rozumie (’ä > ie) v bodě 801 a rozumí (ie > í > i) v bodě 804.
Výsledkem vyrovnání podle tohoto vzoru je také forma se starší nepřehlasovanou podobou rozumňá/rozumjá; zachycuje též vývoj pův. měkké retnice: protiklad mň × mj odpovídá stavu zachycenému na mapě PRO B3.
Tvar rozumíja vznikl z podoby rozumjá analogicky podle čtyřslabičných podob 1. a 2. os. pl. (rozumíme, rozumíte). Patrně kontaminací podob rozumíja a rozumjá vznikla forma rozumíjá.
U tvaru rozumějou, který je důsledkem vyrovnání podle typu umějí, a rozumijou je zakončení podle nepřehlasované formy 5. tř. (dělajú > dělajou). Na mapě neuvádíme konkrétní fonetické realizace koncovek (např. rozumijú, rozumějó), které reflektují pravidelné hláskové změny (viz PRO D1abc).
Tvar rozumju je výsledkem vyrovnání podle koncovky sloves 1.–3. tř. (po krácení u < ú). Stopy někdejší nosovky uchovává forma rozumjum.
3 Zachycené formy 3. os. pl. slovesa rozumět se z větší části kryjí s hlavními nářečními skupinami: rozuměji (zhruba střč. nář.), rozuměj (svč. nář.), rozumí (jzč. a čm. nář.), rozumijou (střm. nář. včetně přilehlých dolských nář.).
Na vých. Moravě a ve slez. nář. vytvářejí areály podoby rozumíja (stř. úsek vm. nář.), rozumjá (sev. Valašsko a již. a jv. část slez. nář.), rozumňá (jv. Slovácko), rozumju (Opavsko) a rozumjum (čes.-pol. přechodných nář.). Ostatní tvary byly zapsány víceméně jen sporadicky, např. rozumíjá (na Valašsku) a rozumějou (na Holešovsku a v nář. kopanič.).
Městská mluva je shodná s venkovským okolím; zejména do mluvy ve stř. Čechách a záp. pohraničí však proniká tvar rozuměj, na Moravě pak často mluvu měst charakterizuje forma rozumí.
4 rozumějí Jg, Tk, SSJČ, sloven. rozumeju
rozumí SSČ, hluž. rožumja
rozumjum pol. rozumieją
5 rozumí Ru 2 — rozumňeji Ju 3, 5, Ru 3, 4 — rozumňej Ju 2, 4 — rozumej Po 1 — rozumijú Ru 5 — rozumijó Ju 6 — rozum’á Ju 7
6 ASJ II 237:214
Fi