ČJA 4

311      leje 3. os. sg. ind. préz. (254)

seje (1018)

1    M         leje

lije (lijo 801) — lje — líje

2                 Nář. rozdíly tvaru 3. os. sg. ind. préz. slovesa lít vykazují především diferenci lije × leje, k ní pak ještě přistupuje kvantitativní rozdíl lije × líje.

Forma lije se vztahuje k původnímu slovesu *l’ú, líti, u něhož se někdejší tvary paradigmatu sg. l’ú, léš, analogicky vyrovnaly podle kryji (liji, liješ, lije). Podoba leje patrně navazuje na starší léti < lьjati (má oporu u početné skupiny sloves tohoto typu s kořenným e (ě), jako jsou např. výrazy seje, spěje, pěje apod.).

Ve střm. nář. zaznamenanou variantu lje chápeme jako hláskovou obměnu formy lije se změnou i > po l (např. lpa), srov. PRO F1.

Obě nejrozšířenější formy (lije, leje) jsou hodnoceny jako spisovné.

3                 V Čechách s výjimkou již. a záp. okrajů je běžná forma leje, ta dále pokrývá vých. polovinu Moravy a celé Slezsko.

Pro záp. polovinu Moravy a zč. okraje je charakteristická podoba lije, na Prachaticku a Doudlebsku a též na Chodsku v převažující obměně líje. Z centrálního úseku střm. nář. se dokládá forma lje.

Situace ve městech se v podstatě shoduje se stavem ve venkovském okolí, v sm. pohraničí nověji proniká výraz lije.


4    leje  stč., Jg, Tk, SSJČ, sloven., pol.

lije  stč. , Jg, SSJČ, hluž.


5    leje Po 1, Ju 1–3, 5, 7, Ru 1–5

6    MAGP 461, SSA 12.53, 12.61

7                 Podobně jako u leje × lije spočívá rozdíl seje × sije v odlišných slovesných základech již v psl. údobí. Tvar sije je pokračováním tvaru slovesa sьjǫ, siti, zatímco forma seje se vztahuje ke slovesu sějǫ, sěti.

Zeměpisné rozšíření formy sije se s podobou lije shoduje pouze na záp. okraji Čech; na Moravě je tato forma omezena pouze na mikroareál sev. od Brna, zahrnující jen již. Tišnovsko a území mezi Brnem a Boskovicemi. Převážnou většinu zkoumaného území pokrývá podoba seje.

Atlasy: PLPJ 226