311      leje 3. os. sg. ind. préz. (254)

seje (1018)

1    M         leje

lije (lijo 801) — lje — líje

2                 Nář. rozdíly tvaru 3. os. sg. ind. préz. slovesa lít vykazují především diferenci lije × leje, k ní pak ještě přistupuje kvantitativní rozdíl lije × líje.

Forma lije se vztahuje k původnímu slovesu *l’ú, líti, u něhož se někdejší tvary paradigmatu sg. l’ú, léš, lé analogicky vyrovnaly podle kryji (liji, liješ, lije). Podoba leje patrně navazuje na starší léti < lьjati (má oporu u početné skupiny sloves tohoto typu s kořenným e (ě), jako jsou např. výrazy seje, spěje, pěje apod.).

Ve střm. nář. zaznamenanou variantu lje chápeme jako hláskovou obměnu formy lije se změnou i >  po l (např. lpa), srov. PRO F1.

Obě nejrozšířenější formy (lije, leje) jsou hodnoceny jako spisovné.

3                 V Čechách s výjimkou již. a záp. okrajů je běžná forma leje, ta dále pokrývá vých. polovinu Moravy a celé Slezsko.

Pro záp. polovinu Moravy a zč. okraje je charakteristická podoba lije, na Prachaticku a Doudlebsku a též na Chodsku v převažující obměně líje. Z centrálního úseku střm. nář. se dokládá forma lje.

Situace ve městech se v podstatě shoduje se stavem ve venkovském okolí, v sm. pohraničí nověji proniká výraz lije.