31        kraje gen. sg. m. (268)

1    M         kraje — kráje

kraja

kraju

2                 Vedle rozdílů morfologických se na mapě sleduje i rozdíl hláskoslovné povahy: kráje × kraje. Jde o jev souvisící patrně s jzč. dloužením jednoslabičných a dvojslabičných slov.

Koncovka -u je sekundární, přejatá od gen. u-kmenových substantiv. Územní rozsah přehlasovaných a nepřehlasovaných forem kraje × kraja se kryje s rozsahem přehlásky ’a > ě, jak jej postihuje izoglosa PRO E6.

3                 Pruh obcí u sloven. hranic na Slovácku, čm. nářečí s přilehlým okrajem střm. dialektů, sv. Moravu a Slezsko charakterizuje tvar kraja. Sekundární tvar kraju zabírá velkou část již. poloviny Moravy s dosahem až k Boskovicím, Kyjovu a na široké Uherskobrodsko.

Ve všech městských lokalitách je na celém území také tvar kraje, v oblasti formy kraju bývá překvapivě často i u ml. generace též forma kraja, patrně analogicky podle gen. subst. typu lesa.

Sekundární dloužení kmenové samohlásky (nom. sg. kráj, gen. sg. kráje) zabírá oblast záp. úseku jzč. nářečí. Ve východním pásu území tohoto areálu jsou zpravidla podoby obě, tedy kráje i kraje.