308      míchá 3. os. sg. ind. préz. (755)

1    M         míchá

míšá (mjyš’o 830, m’ieša 801, mjéšá 755)

míší

míše

2                 Tvary nářečních ekvivalentů spisovného slovesa míchat se liší nejen podle příslušnosti ke konjugačním typům. Podle Mch k původnímu psl. *miesiti bylo mechanicky přitvořeno stč. miechati (> míchati). Je však též možné, že k pč. miesiti se vytvořilo frekventativum miešěti a k tomu pak nefrekventativní miechati.

Na části území národního jazyka se uchoval kontinuant starší formy, proto je třeba odlišovat dva odvozovací základy mích- a míš-.

Tvar 3. os. ind. préz. míchá, shodný se spis. jazykem, zařazuje uvedené sloveso k 5. tř. (dělá); do téže třídy náleží i forma míšá (ta je ovšem tvarem nář. slovesa míšat). Podoba míší řadí sledovaný tvar k vzoru 4. tř. prosí. (Forma míší je morfologizovaným reliktem formy nepřehlasovaného míšeti.) Tvar míše je novotvarem; dokládá přičlenění k vzoru 1. tř. maže (snad i analogií podle slova míšení).

Podle SSJČ mají obě podoby míchat a mísit význam podobný. Forma mísit se spojuje obvykle s kontextem přípravy těsta na výrobu chleba, zatímco míchat mj. s přípravou krmení pro drůbež nebo dobytek; v této souvislosti byl také sledovaný tvar při výzkumu zapisován. Proto tato položka nebyla ve městech zkoumána.

3                 V Čechách a na Moravě v nář. čm. a ve většině střm. dialektů je běžný tvar míchá (zcela ojedinělý je však i ve vm. a slez. nář.). Na tento areál navazuje na jv. území podoba míšá; ta pokrývá jv. Moravu s výběžkem až na Holešovsko a Lipnicko a dále oblast nář. slez.

Tvar míší se dokládá především z části centrálního úseku střm. nář. (tam většinou jako nedubletní forma) a odděleně i z jč. okraje. Jen pro Valašsko (bez záp. okraje) a přilehlý pruh slez. obcí je typická podoba míše.