ČJA 4
306 kyše 3. os. sg. ind. préz. (423)
1 M kyše (kíše 95)
kysá
kiši 818 (kis’i 819)
2 Na mapě je izoglosou vymezeno souvislé území maximálního rozšíření formy kysá, která je výsledkem přechodu slovesa kysat od typu maže (1. tř.) k typu dělá (5. tř.). Obě podoby kysá i kyše jsou hodnoceny jako spisovné. Forma kyší signalizuje příklon k 4. třídě slovesné.
3 Tvar kyše je běžný téměř na celém území národního jazyka s výjimkou Prachaticka a Doudlebska s výběžkem až na Moravu na Slavonicko. Zhruba v záp. polovině Čech včetně sz. okraje svč. nář. je však většinou jako dubletní vedle podoby kysá; ta jako novější varianta byla ojediněle zapsána i na ostatním území.
Forma kyší byla zaznamenána pouze v lokalitách na území sev. od Hlučína.
Ve městech i ve vých. části zkoumaného území, kde je v tradičních dialektech zpravidla tvar kyše, se často objevuje podoba kysá.
4 kysá Jg, Tk, SSJČ, hluž. kisa
kyše stč., Jg, Tk, SSJČ, hluž. kiše, pol. kisieje
kýší sloven. kýši sa
5 kiše Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 2–5 — kisá Ju 3, 5, Ru 2
6 —
Fi