ČJA 4

306      kyše 3. os. sg. ind. préz. (423)

1    M         kyše (kíše 95)

kysá

kiši 818 (kis’i 819)

2                 Na mapě je izoglosou vymezeno souvislé území maximálního rozšíření formy kysá, která je výsledkem přechodu slovesa kysat od typu maže (1. tř.) k typu dělá (5. tř.). Obě podoby kysákyše jsou hodnoceny jako spisovné. Forma kyší signalizuje příklon k 4. třídě slovesné.

3                 Tvar kyše je běžný téměř na celém území národního jazyka s výjimkou Prachaticka a Doudlebska s výběžkem až na Moravu na Slavonicko. Zhruba v záp. polovině Čech včetně sz. okraje svč. nář. je však většinou jako dubletní vedle podoby kysá; ta jako novější varianta byla ojediněle zapsána i na ostatním území.

Forma kyší byla zaznamenána pouze v lokalitách na území sev. od Hlučína.

Ve městech i ve vých. části zkoumaného území, kde je v tradičních dialektech zpravidla tvar kyše, se často objevuje podoba kysá.


4    kysá  Jg, Tk, SSJČ, hluž. kisa

kyše  stč., Jg, Tk, SSJČ, hluž. kiše, pol. kisieje

kýší  sloven. kýši sa


5    kiše Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 2–5 — kisá Ju 3, 5, Ru 2

6    —

Fi