ČJA 4
30 stolu gen. sg. m. (264) —
1 M stolu
stola
stole 229, 234
2 Vedle koncovek -u a -a je u slova stůl v gen. sg. doloženo též zakončení na -e. To sem proniklo patrně analogicky podle substantiv měkké flexe, srov. např. (z) kotle, (z) plevele; po depalatalizaci zanikl totiž rozdíl mezi tvrdým a měkkým l a ztratilo se kritérium příslušnosti k tvrdému nebo měkkému typu.
3 Největší rozsah koncovky -a u subst. muž. rodu tvrdého typu nacházíme právě u slova stůl. Starší tvar stola se vyskytuje na celé Moravě a ve Slezsku (s výjimkou Jablunkovska a již. Těšínska), a dokonce přesahuje do Čech v souvislém pásu až po Vysoké Mýto a Ledeč nad Sázavou – zde vždy dubletně vedle formy stolu. Kromě toho jako okrajový archaismus – nezřídka jako tvar jediný – je doložen z úzkého pruhu obcí v záp. Čechách. Ve dvou obcích ve stř. Čechách byl zachycen tvar stole.
V městských lokalitách je téměř pravidelně vedle staršího stola zvl. u ml. generace také forma stolu.
4 stola stč., sloven., hluž. stoła
stolu stč., Jg, MČ, pol. stołu
5 stolu Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — stola Ju 2, 6, Ru 3–5
6 —
Bh