ČJA 4

297      chlastá 3. os. sg. ind. préz. (2026)

1    M         chlastá

chlasce — chlašče — chlášče

2                 Kromě rozdílu v zařazení k různým třídám (chlastá – 5. tř. × chlašče – 1. tř. vzor maže) zaznamenává mapa ještě diference hláskoslovné: chlasce × chlašče × chlášče.

Vedle staré pravidelné alternace tc před e (chlasce) je zachycena podoba chlašče, uchovávající starou skupinu šč (analogií podle intenziv na -skati, např. výskati apod.). Patrně expresivní odstín má kořenné dlouhé á ve variantě chlášče; projevuje se v oblasti, kde se dloužení samohlásek vyskytuje ve větší míře než jinde.

3                 Tvar chlastá je běžný v celých Čechách (s výjimkou Náchodska), na jz. Moravě a na záp. Zábřežsku. Na Moravě a ve Slezsku se tato forma objevuje jako dubletní jen v mluvě měst.

Na větší části Moravy a ve Slezsku je jinak běžná starší podoba chlašče. Varianta chlášče je omezena na sev. Vsetínsko, obměna chlasce vytváří menší areál ve vých. Čechách v okolí Náchoda.


4    chlasce  sloven. chlasce

chlastá  Jg, Tk, SSČ zhrub., sloven. chľastá

chlašče  Tk nář., pol. chlaszcze ‚pleská‘


5    chlastá Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — hlastá Ru 4 — chlašče Ju 4, 6 — chlasce Ru 5 — chlešťe Ju 6

6    —

Fi