ČJA 4
286 tolik (2427)
kolik (2428)
1 M tolik — tulik
tolí (tuli 622)
tolíž
toléj (tolej 720, 743, tólé 737) — telej (teléj 738)
tol 705,724
telko (tolko 755)
tela (též 801, 823)
tele
telo
2 Zkoumaly se nář. názvy číslovky neurčité tolik.
Dnešní forma tolik, shodná se spis. jazykem, je ze staršího toliko, z *to-li od zájmenného kmene to (‚ten‘) a částic -li a -ko. Mor. forma tolí je základem pro podoby tolíž (s intenzifikujícím formantem -ž) a toléj. Zakončení -éj/-ej je zde patrně podle věcej ‚více‘ Slez. formy se základem tel- vznikly snad podle nář. vela, vele ‚kolik‘. Koncové hlásky -o (telko, telo) a -e (tele) odpovídají regionálně běžnému zakončení adverbií (chytro, dele).
3 Takřka po celém území se užívá výrazu tolik, místy, častěji směrem k východu území, se k němu řadí ještě další dialektismy. Na většině Čech je tolik označením jediným, pouze v jejich záp. části převládá podoba tulik (vých. hranici areálu přibližně vymezují města Rakovník, Příbram a Prachatice). V nář. střm. byl zapsán regionalismus tolí (toli), na Třebíčsku a Znojemsku pak forma tolíž. V nář. vm. se vedle formy tolik objevuje tvar toléj, ojediněle i tol (sz. od Vsetína). Pro slez. nář. jsou charakteristická označení teléj (na Opavsku), telko (při okrajích opavského nář. typu), telo (na Frenštátsku) a tela (na Těšínsku s Jablunkovskem, v ostravickém nář. úseku, na Hlučínsku a v zkoumaných bodech na území Polska); řídce byla zachycena i obměna tele.
4 telko (Jg tolko, sloven. tol’ko), hluž.
toli stč., Jg mor.
tolik stč., Jg též toliko, Tk, MČ, SSJČ
tolíž (Jg toliž ‚tehdy‘)
5 tolik Po 1, Ju 1–4, Ru 4, 5 — tulik Ru 2,3
6 —
7 Současně se zkoumala i položka kolik. Samostatně se nezpracovávala, protože tvoření nář. ekvivalentů je po formální stránce obdobné jako u položky tolik a rovněž jejich územní rozložení je srovnatelné, i když mnohdy (převážně v Čechách a na centrální Moravě) nevytvářejí velké areály.
Celoúzemně užívané je označení kolik. Z dalších podob (korespondujících s heslem tolik) byly zachyceny dialektismy kulik (pouze v jednotlivých bodech na sev. Plzeňsku a již. od Rokycan), kolí (soustředěněji v okolí Boskovic, ojediněle i jinde na Moravě), koléj (ve vých. části vm. nář.), kol (v bodech 705 a 724) a kolko (v bodě 755). Ve slez. nář. odpovídá mapovanému areálu tela areál podoby kela (na Těšínsku s Jablunkovskem a v úseku ostravickém), na Opavsku se užívá formy kelko. Z jednotlivin byly zaznamenány obměny kelo (v bodech 812, 817 a 823) a kelka (v bodě 823, na styku areálů kelko a kela). Pro přechodná nář. čes.-pol., pro Hlučínsko a zkoumané lokality na území Polska je charakteristický výraz vela.
Porůznu po Čechách bylo jako synonymní zapsáno také spojení moc-li.
Bá