285      pětkrát (2426)

1    M         pjetkrát — pjetkrat (též 445) — pjetkráť (pjetkrať 71)

pjed razú (p. razuv 805, 816, 823, 828)

p. razúch 738 (p. rázúch 738)

p. rází 757 (pjac razí 755)

p. razy

p. razych 814

2                 Vedle výrazu pětkrát, shodného se spis. jazykem, se v nářečí užívá i spojení číslovky pět s tvary subst. ráz.

Druhá část násobné číslovky -krát fungovala pův. jako samostatné subst. (*kortъ > kratъ).

Nář. zakončení -ť (-kráť) vzniklo analogií podle nář. adverbií (např. tenkráť, hneď, snaď), u nichž je toto zakončení náležité.

Ve spojení s číslovkou pět má subst. raz obvykle podobu genitivu pl. (razů, razůch, razych), srov. ČJA 4, Genitiv plurálu, 186–222, a ČJA 4, Nominativ plurálu s. 152–186.

3                 Na většině území se vyskytuje výraz pětkrát, v okrajových úsecích jzč. nář. převládá podoba s krátkou samohláskou (pětkrat), na části Moravy s centrem na Holešovsku se užívá obměny pětkráť – ta byla roztroušeně zachycena i mimo tuto oblast, soustředěněji na Valašsku.

Výrazným dialektismem typickým pro slez. nář. a vých. část vm. nář. je spojení číslovky pět se slovem ráz: pět razů (užívané na většině Valašska a ve vých. příhraničním pruhu Slovácka), pět razův (zachycené v pásu mezi Ostravou a Příborem a ojediněle i jv. od Frýdku-Místku) a pět razy (charakteristické pro slez. nář. kromě jejich stř. části).

Situace ve městech vesměs odpovídá venkovskému okolí.