Ekvivalent jednou má původ ve starším ustrnulém instrumentálu jednú (s časovým významem). Formy jednúc a jednúch vznikly z pův. jednú; formanty -c a -ch jsou přejaty mylnou segmentací od adverbií (víc) a z nář. zakončení gen. pl. adj. a zájmen, srov. ČJA 4-264 těch gen. pl. V současné spis. češtině se v sledovaném významu užívá výrazů jednou a jedenkrát. O spojení číslovky s komponentem -krát srov. ČJA 4-285 pětkrát.

3                 V Čechách a na větší části Moravy je rozšířeno označení jednou; v sev. polovině vm. nář. byla zapsána forma jednouc, na zč. okraji a v již. Čechách obměna jednouch. Výraz jedenkrát se vyskytuje vzácně v nář. střm., častěji pak (v podobě jedenkráť) v nář. vm. Pro slez. nář., Valašsko a Kopanice je typické pojmenování ráz.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.

4 jedenkrát  stč., též jednokrát, jednúkrát, Jg též jedenkráte, Tk, MČ,
sloven.

jednou  stč. jednú, Jg, Tk, MČ, hluž. jónu

jednúc  stč., sloven. zast.

ráz  Jg, sloven., pol. a hluž. raz

5    jednou Ju 1–4, Ru 3, 4 — jennou Ju 2 — jednú Ru 5

6    SSA 10.120, OLA 2744, ALE 510

Bá