ČJA 4
283 dvě stě nom. (2416)
pět set nom. (2417)
1 M dvje sťe
dvje sta
dv’e sto 755
pjet set
pjet sto
2 Mapa souhrnně zachycuje nář. rozdíly v tvarech číslovky sto vyskytující se ve spojení dvě stě a pět set. Jde o diference: dvě stě × dvě sta × dvě sto a pět set × pět sto. U tvaru (dvě) stě se po číslovce dvě uchoval starý nom. duálu; forma dvě sta analogicky přejímá koncovku plurálu neuter. Tvar pět set má pravidelné zakončení gen. pl. podle subst. typu město. Forma pět sto (s nom. sg.) pronikla do okrajových vm. oblastí jako slovenská inovace (utvořená podle maďarštiny). Podle ní byla dotvořena i ojedinělá forma dvě sto.
3 Formy dvě stě a dvě sta vytvářejí dva základní makroareály. Na většině území Čech je běžný tvar dvě stě, na Moravě, ve Slezsku a také v přilehlé sv. části svč. nář. je rozšířen tvar dvě sta. Ten se řídce vyskytl i na Roudnicku. Forma dvě sto byla zapsána pouze v lokalitě 755. Spojení pět sto je typické pro již. část vm. nář. s nář. kopaničářskými – v návaznosti na sloven. dvesto a päťsto. Na ostatním území čes. národního jazyka se užívá výrazu pět set.
Městská mluva se v podstatě neliší od svého venkovského okolí, v areálu tvaru dvě sta do ní místy proniká (většinou jako dubletní) spojení dvě stě.
4 dvě sta Jg
dvě stě stč., Db, Tk, MČ
dvě sto sloven. dvesto
pět set stč., Db, MČ
pět sto sloven. päťsto
5 dvje sťe Ru 2–4 — dje sťe Ju 1, 3 — dvje sta Ru 5 — dje sta Ju 2 — dwe sta Po 1 — pjet set Ju 2, 3, Ru 3
6 OLA 2723
Bá