ČJA 4
282 devíti gen. (2409)
1 M devíťi (dźev’ynci 831–836) — devjeťi (dzevjaci 755)
dejv’et 801
2 Stč. podoby gen. byly devieti i devěti, tomu odpovídají v nářečích dnešní podoby devíti a devěti. Forma devěti se uchovává na okrajích jazykového území vlivem nominativu devět.
3 Celoúzemní je podoba devíti, obměna devěti se roztroušeně objevuje v okrajových úsecích nář. svč. (včetně Kladska), na Zábřežsku a místy v centrálním typu nářečí střm., dále na Břeclavsku, v části nář. kopanič. a v sev. okrajovém úseku vm. nář. V Branicích (v bodě 801) se vyskytl nesklonný tvar devět.
Městská mluva se shoduje s venkovským okolím.
4 devěti stč., Jg. sloven. devätich [ďe-]
devíti stč. devieti, Db, Tk, MČ
5 devíťi Ru 2, 3 — deviťi Ju 1–4, Ru 4 — dewiťi Ju 2 — devjeťi Ru 2 — dewjeťi Po 1 — deviťich Ju 2
6 MAGP 263, PLPJ 285, OLA 2701, 2702
Bá