ČJA 4
280 čtyřmi instr. (2405)
1 M štyřma (šťiřma 06)
štyřema (šteřema 646, 672, 673, štiřima 622, 629, 634)
štyrma (šťirma 311, 313)
štyrema
štyroma
šterma
šterema 116, 117,618, 646
štyřmi 742, 815, 74, 79, 81, 83 (štyrmi 706, 721, 738–740, 749–751,753, 812, štyremi 822, 824, 826, 830, 83)
2 Zapsané formy instr. jsou tvořeny od základů štyř-, štyr- (štyřma/štyrma, štyřema/štyrema, štyroma) a šter- (šterma a šterema). Pokud jde o zakončení instr., byla historicky náležitá koncovka -mi (z psl. *-ьmi) postupně nahrazena duálovou koncovkou -ma (podle dvěma), která je dnes v nářečích většinová. Působily i další analogie: štyroma podle třoma/dvoma, koncovka -ema pronikla z instr. třema – u formy štyrema se ujala také za spolupůsobení dativu štyrem a lokálu štyrech, svč. tvary šterma a šterema mají hlásku -e- podle instr. třema. Podoby s počátečním čt- byly zachyceny rozptýleně a velice řídce, proto se nemapovaly.
3 Nář. obměn v tvarech instr. číslovky čtyři přibývá směrem k východu. Zatímco v Čechách výrazně převládá v podstatě jen forma jedna, pro Moravu jsou typické dublety, ve slez. nář. pak je běžný výskyt i několika regionálních variant.
Základním tvarem je instr. štyrma. Vytváří rozsáhlý areál jednak v Čechách (s přesahem až do centrálního úseku střm. nář.), jednak na východě Moravy (v převážné části nář. vm.) a ve slez. nář. V okrajových úsecích nářečí svč. (na vých. Vysokomýtsku, Náchodsku s Kladskem a v Podkrkonoší), v jejich záp. části a na záp. okraji nář. střč. se místy objevuje (obvykle jako dubletní) analogicky vzniklá forma šterma, na Náchodsku sporadická varianta šterema.
Převládajícím mor. označením je tvar štyřema (ve většině nář. střm.), který byl ojediněle zachycen i na Příborsku, menší areál vytváří také na Těšínsku s Jablunkovskem. Na Holešovsku, sev. Kroměřížsku a Lipnicku (v sousedství podob štyřema a štyrma) se vyděluje areál formy štyrema – užívá se jí roztroušeně místy i ve
slez. nář. (na Ostravsku a Frýdecku-Místecku). Při hor.
toku řeky Ostravice a ojediněle též na již. Opavsku se vyskytuje
dialektismus štyroma.
Tvar štyřma, formálně nejbližší podobě spisovné, byl zaznamenán řídce po celém území, poněkud soustředěněji v okolí Boskovic; výrazně však převládá v městské mluvě.
Pův. koncovka instr. -mi se dosud uchovala místy na Valašsku a na části Slezska, i tam se jí však užívá většinou dubletně, spolu s celoúzemně převládající koncovkou -ma. Její výskyt v městské mluvě je ovlivněn územ spisovným.
4 Citované prameny většinou uvádějí pouze formy s počátečním čt-.
čtyrma Tk nespis.
čtyřmi stč., Db
čtyřma Tk nespis., MČ jen při spojení s pův. duálem subst.
čtyřmi stč., Db, Tk, MČ
štyrmi sloven.
5 štiřma Ru 4 — štirma Po 1, Ju 1, 3, Ru 3–5 — štirima Ru 2 — šterma Po 1, Ju 2, 4, Ru 4 — šterema Ju 2
6 AJŚ 1422, OLA 2691
Bá