Původní je forma štyr (stč. čtyr), ostatní varianty vznikly vyrovnáním, zprav. analogií (podle zájmenné i jmenné flexe). Hláska -ř- (štyř-) pronikla do genitivních tvarů vlivem ostatních pádů.

Je třeba počítat i s působením koncovek lokálu. Genitiv štyrch lze vysvětlit kontaminací tvarů štyr a štyrech. Svč. podoby šter, šterch a šterech mají hlásku -e- podle instr. třema (šterma) – ta pak pronikla i do dalších nepřímých pádů.

Nečetné, porůznu rozptýlené podoby s počátečním čt- nebyly mapovány.

3                 Formy štyrech a štyřech se vyskytují po celém území. Zatímco tvar štyrech převládá v Čechách a větší areál vytváří také na východě zkoumaného území (v nář. vm. a v záp. části slez. nář.), obměna štyřech se soustředěněji objevuje především v celé rozsáhlé oblasti nář. střm. Omezenější územní rozšíření pak mají regionální formy štyroch (na Valašsku, v přilehlých slezských nář. a v nář. kopaničářských), štyruch (na Frenštátsku a Těšínsku s Jablunkovskem) a štyřuch (jako dubletní na Jablunkovsku).

Kromě těchto podob genitivu byly – častěji v nář. svč. – zapsány ještě další tvary, které se však objevují spíše rozptýleně: Je to forma štyrch (převládající v jejich vých. části) a také šter, šterch a šterech (přecházející z okrajových úseků svč. až na Mělnicko a do Poohří, ojediněle zachycená též v sev. úseku přechod. nářečí čm.). Porůznu se užívá i tvaru štyř, shodného se spis. jazykem, častěji byl zachycen v městské mluvě. Situace ve městech jinak vesměs odpovídá jejich venkovskému okolí.

4                 Citované prameny většinou uvádějí pouze formy s počátečním čt-.

čtyr  stč., Db. Tk nespis., SSJČ ob.

čtyř  stč., Db, Tk, MČ

čtyřech  Tk nespis., MČ hovor.

štyroch  sloven.

5    štiřech Ru 5 — štirech Po 1, Ju 1, 3, Ru 2–4 — štiroch Ru 4 — šterch Po 1 — šterech Ju 2, 4

6    MAGP 495, AJŚ 1415, OLA 2688

Bá