2                 V instr. sg. m./n. číslovky jeden byly zapsány tři morfologické formy: jedním, jedným a jednem a hláskové obměny jedném a jednym. Areál podoby jednym je výrazně větší (o sev. část Valašska) než areál slez. krácení samohlásek vymezený v PRO Ala.

Mapované podoby mají zakončení adjektivní deklinace složené nebo uchovávají formu původní (jedním), popř. přejímají lokálovou koncovku zájmenného sklonění (jednem jako našem).

3                 Na většině Čech se užívá tvaru jedním, shodného se spis. jazykem. Ten tvoří dva od sebe oddělené makroareály, jednak v nář. svč. s přesahem až na Kolínsko (avšak s výjimkou Královéhradecka a širšího Podorlicka), jednak na většině nář. jzč. (s výjimkou Plzeňska) včetně již. úseku přechod. nářečí čm.

Pro nář. střč. a vč., dále pro záp. a sz. Čechy a pro většinu čm. nář. je typická podoba jedným (často vyslovovaná se zkráceným -y-: jednym). Ta byla zachycena rovněž na východě území v nář. vm. a v úzkém pruhu táhnoucím se až na Prostějovsko, roztroušeně pak i v nář. střm. (i zde v obměně jednym).

Charakteristické regionální obměny s krátkou samohláskou (jednym) se užívá ve slez. nář. a na přilehlém Valašsku.

V nář. střm. byla zapsána (jako výsledek pravidelné střm. hláskové změny) forma jedném. V tomto areálu se místy vyskytuje též varianta jednem.

V městské mluvě převládá tvar jedním.

4    jedním  stč., Jg, Tk, MČ

jedným  stč., sloven.

5    jedňím Ru 4 — jedním Ru 5 — jednim Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — jednom Ru 3

6    —

Bá