271      jedněch gen. pl. (2392)

1    M         jedňech

jedňich

jednech

jednych (jodnych 801)

jedných — jednejch (též 09, 45, 52, 61, jedňejch 103, 112, 144, 146, 153) — jednéch

2                 Číslovka jeden má ve spis. jazyce deklinaci zájmennou. Neoznačuje-li počet, ale druh, blíží se funkci neurčitého zájmena; v této platnosti byla položka zkoumána a mapována. Původně se zjišťovaly rozdíly v zakončení gen., dat., lok. a instr. pl. všech rodů – jako zástupný je však mapován pouze tvar genitivu, neboť v jednotlivých bodech sítě nešlo o registraci všech potenciálních variant, ale o zachycení převládajícího typu skloňování. Kromě tvaru jedněch, shodného se spis. jazykem, byly zapsány ještě dialektismy jednech, jednych, jednich, jedných, jednejch a jednéch. Ze zaznamenaného repertoáru tvarů lze vysledovat několik odlišných deklinačních typů: zájmenné skloňování tvrdé (jedněch, jednych – na Valašsku a v slez. dialektech) a měkké (jednich) a také složené skloňování adjektivní (jedných – včetně dalších pravidelných hláskových obměn jednejch a jednéch). V tvaru jednych lze spatřovat analogii podle zájmenné flexe (našich – jednych) nebo krácení formy podle adj. flexe (dobrých – jedných – jednych). Tvar jednech se vysvětluje vyrovnáním v rámci paradigmatu, tj. přejetím „tvrdého“ jedn- z těch pádů, v nichž nastalo vyrovnání jeden, jednoho, … podle ten, toho, …, srov. ČJA 4-264 těch gen. pl.

3                 Převládající formou v Čechách je podoba jednejch, které se užívá v nář. vč., ve většině nář. střč. (s výjimkou jz. úseku sahajícího z Berounska až do Poohří) a dále v nář. přechod. pásu čes.-mor. Tento areál na několika místech přesahuje i do nář. jzč., nejvýrazněji přes Táborsko do Pootaví. Dalším výrazným čes. dialektismem je tvar jednich, užívaný častěji v nář. jzč., odkud zasahuje do oblasti střč. (jz. od Prahy). V menších areálech byl zachycen v dialektech svč., ojediněle pak i v Poohří. Územně méně vyhraněné jsou formy jednich (objevující se místy v nář. jzč., častěji na jejich sz. okraji) a jednech (užívaná roztroušeně v nář. svč. a v záp. části nář. střč.).

Při výzkumu byl porůznu zapsán i tvar jedněch (častěji na severu Čech, v oblasti jzč. a v záp. úseku nář. střč.). V nář. na Slovácku a v dubletách i na Valašsku se užívá tvaru jedných, pro již. polovinu střm. nář. je charakteristická obměna jednéch. Tvar jednech, běžný v sev. polovině střm. dialektů a na jejich jv. okraji, navazuje na tutéž formu v nář. v Čechách. Pro slez. dialekty je typický regionalismus jednych.

V městské mluvě byly většinou zachyceny tvary shodné s venkovským okolím, často však do ní proniká forma jedněch.