267      všichni nom. pl. m. živ. (2431) 91

1    M         fšichňi

fšichňí (též 506, 618)

fšicki

fšickí

fšickňí (fšeckni 119)

fšici (fšycy)

fšicí

fšeci (fšece 656, 658, fšecci 755, 756, fšecy)

fšecí

fšechni

fšecki

fšeckí 208, 240

2                 V nom. pl. m. zájmena všechen se projevují rozdíly v samohlásce odvozovacího základu odrážející diference od původu morfologické vši- (od pův. nom. pl. m.) × vše- (od pův. nom. pl. f.), dále diference ve využití formantů -cky, -chny × -ci a ve vyjádření principu životnosti (všichni/všichní × všechny, všici × všický × všeci × všecky). K morf. vyjádření životnosti srov. též ČJA 4-206 dobří nom. pl. m. živ. a ČJA 4-95 hosté nom. pl. m.

Náslovné v- vyslovované místy v svč. nář. jako bilabiální w- zde neregistrujeme; fakultativní obměny počátečního vš-/š- zachycuje mapa ČJA 4-265 všechno nom., akuz. sg. n.

3                 Z hlediska jazykovězeměpisného představují základní čes.-mor. protiklad odvozeniny tvořené formanty -cky/-cký a -chny/-chní (v Čechách) × -ci/-cí (na Moravě a ve Slezsku). Tato izoglosa se kryje s někdejší zemskou hranicí.

Další rozdíly tvoří formy derivované od základu vši- a vše-. Na většině území převládají podoby s kmenovým -e-: všechny/všecky v nář. svč. a v přilehlé části nář. střč. a všeci takřka po celé Moravě a ve Slezsku (bez přechod. nářečí čes.-pol.). Od základu vši- jsou tvořeny odvozeniny všichní/všický (s dlouhou koncovou samohláskou vyjadřující nom. pl. živ. m.) typické především pro již. část Čech s přesahem až do Polabí, ojedinělé všicky v širší přechodové zóně při vnitřní hranici tohoto areálu a také všici vyskytující se zpravidla jednak v již. části nář. čm. (mezi areály forem všichní/všický a všeci), porůznu i jinde na jz. Moravě, jednak v přechod. nářečích čes.-pol. (kde lze počítat s vlivem sousední polštiny).

K čes. formám s dlouhou koncovou samohláskou se řadí také kvantitativní obměna všecí, které se užívá v pruhu navazujícím na Novoměstsku na zmíněný jzč.-střč. areál forem všichní/všický a pokračujícím přes Tišnovsko a Slavkovsko až na Kroměřížsko a do jz. části nář. vm. (na Kyjovsko a Břeclavsko); mikroareál tvoří na Zábřežsku. Další podoby se objevily jen roztroušeně, např. všicí v nář. čm., všickní na Volyňsku s Prachatickem a sporadicky i všecký v nář. střč.