ČJA 4

267      všichni nom. pl. m. živ. (2431) 91

1    M         fšichňi

fšichňí (též 506, 618)

fšicki

fšickí

fšickňí (fšeckni 119)

ici (fšycy)

fšicí

fšeci (fšece 656, 658, fšecci 755, 756, fšecy)

fšecí

fšechni

fšecki

fšeckí 208, 240

2                 V nom. pl. m. zájmena všechen se projevují rozdíly v samohlásce odvozovacího základu odrážející diference od původu morfologické vši- (od pův. nom. pl. m.) × vše- (od pův. nom. pl. f.), dále diference ve využití formantů -cky, -chny × -ci a ve vyjádření principu životnosti (všichni/všichní × všechny, všici × všický × všeci × všecky). K morf. vyjádření životnosti srov. též ČJA 4-206 dobří nom. pl. m. živ. a ČJA 4-95 hosté nom. pl. m.

Náslovné v- vyslovované místy v svč. nář. jako bilabiální w- zde neregistrujeme; fakultativní obměny počátečního vš-/š- zachycuje mapa ČJA 4-265 všechno nom., akuz. sg. n.

3                 Z hlediska jazykovězeměpisného představují základní čes.-mor. protiklad odvozeniny tvořené formanty -cky/-cký-chny/-chní (v Čechách) × -ci/-cí (na Moravě a ve Slezsku). Tato izoglosa se kryje s někdejší zemskou hranicí.

Další rozdíly tvoří formy derivované od základu vši-vše-. Na většině území převládají podoby s kmenovým -e-: všechny/všecky v nář. svč. a v přilehlé části nář. střč. a všeci takřka po celé Moravě a ve Slezsku (bez přechod. nářečí čes.-pol.). Od základu vši- jsou tvořeny odvozeniny všichní/všický (s dlouhou koncovou samohláskou vyjadřující nom. pl. živ. m.) typické především pro již. část Čech s přesahem až do Polabí, ojedinělé všicky v širší přechodové zóně při vnitřní hranici tohoto areálu a také všici vyskytující se zpravidla jednak v již. části nář. čm. (mezi areály forem všichní/všickývšeci), porůznu i jinde na jz. Moravě, jednak v přechod. nářečích čes.-pol. (kde lze počítat s vlivem sousední polštiny).

K čes. formám s dlouhou koncovou samohláskou se řadí také kvantitativní obměna všecí, které se užívá v pruhu navazujícím na Novoměstsku na zmíněný jzč.-střč. areál forem všichní/všický a pokračujícím přes Tišnovsko a Slavkovsko až na Kroměřížsko a do jz. části nář. vm. (na Kyjovsko a Břeclavsko); mikroareál tvoří na Zábřežsku. Další podoby se objevily jen roztroušeně, např. všicí v nář. čm., všickní na Volyňsku s Prachatickem a sporadicky i všecký v nář. střč.

Vlivem spis. jazyka porůznu proniká forma všichni. Její častější výskyt v širším Podkrkonoší, v oblasti vč. a v již. části nář. čm. však může být dokladem zachování staršího nářečního stavu. Městská mluva je vesměs shodná s venkovským okolím, v řeči mládeže se častěji objevuje forma všichni, v zč. pohraničních městech byla zaznamenána spolu s ní i dubleta všecky.

4    všeci  stč. též všecci, všetci, sloven. všetci

všecí  Jg

všici  stč. též všitci, Tk též všicci říd., MČ též všicci říd., pol. wszystcy, hluž. wšitcy

všeckny  Tk f., zast., kniž.

všickni  stč. a Jg též všicni

všichni  stč. též všiechni, všěchni, Jg, Tk. MČ

5    fšíchňí Ju 3 — fšicki Ru 2, 4 — fšickí Ju 3, Ru 2 — fšici Ru 3 — fšicí Ru 2 — šeci Ru 4 — fšechni Ju 2, 4, Ru 4 — šechni Ju 4 — fšecki Ju 1, 2 — šecki Po 1, Ju 2 — fšecy Ju 7

6    OLA 2883