26        stromu gen. sg. m. (1146)

1    M         stromu

stroma

2                 Sledují se tvary gen. sg. pův. o-kmenového substantiva. Koncové -u podléhá ve střm. dialektech pravidelné obměně, srov. PRO D2b.

3                 Průnik tvarů na -u na východ je značný. Kromě Čech a sev. Moravy má tvar stromu také jz. část Moravy po Mor. Krumlov, dále vytváří tento tvar tři souvislé enklávy, a to na sz. Brněnsku a pak na širším Kyjovsku (zde nezřídka vedle dubletního stroma) a ve Slezsku již. od Českého Těšína. Také na Zábřežsku byly zachyceny tvary oba.

Ve městech dominuje tvar stromu; ten se vyskytuje jako dubletní i tam, kde je ve venkovských lokalitách pouze tvar stroma. Pozoruhodné je, že naopak příznaková forma stroma je v mluvě také těch měst, v jejichž okolních vesnicích převažuje tvar stromu.