259      našimi instr. pl. (2347) 1

1    M         našimi

našími (-my 706, 723, 739, 750)

našima

našíma

našejma (též 713) — našéma

našema

2                 Stč. podoba instr. pl. zájmena náš měla formu našimi, řídce i našimi, našemi (duál našima). Ve spis. jazyce máme jen tvar našimi. V nářečích je situace složitější. Kromě uvedených forem byly zachyceny ještě tvary vzniklé podle jiných deklinačních typů: našíma, našejma a našéma.

Tvary našimi, našima navazují na formy stč. Tvar našema je patrně analogický podle nář. zájmenných forem těma, všema. Varianty našíma, našejma byly vytvořeny podle adj. tvarů dobríma, dobrejma, obměna našéma vznikla z našejma pravidelnou monoftongizací diftongu, srov. PRO D1abc.

Varianty našími (našými, našýmy), našíma jsou analogické podle složené adj. flexe (jako jarními, jarníma); zakončení na -my je rovněž analogické patrně podle instr. subst. f., např. kravamy, srov. ČJA 4-194 kravami instr. pl. f.

3                 Hranice tvarů na -ma a na -mi se v podstatě kryje s hranicí těchto zakončení instr. pl. u adjektiv a u substantiv. Tvary na -mi zahrnují oblast vých. Slezska a sev. úsek vm. nář. Na ostatním území jsou tvary na -ma.

Na větší části Čech převládá tvar našima. Ten přesahuje ještě do jz. cípu Moravy a na Boskovicko, odděleně se pak vyskytuje dále na vých. okraji střm. dialektů (na Holešovsku, Kroměřížsku a Lipnicku), v záp. skupině slez. nář. a na menším areálu vých. a sv. od Uherského Brodu. Forma našema byla v Čechách doložena většinou jako dubletní, a to v úzkém pruhu obcí mezi Příbramí a Strakonicemi a pak na větším teritoriu zaujímajícím území od Prahy a Kolína na sever (na vých. Mladoboleslavsku i jako forma jediná). Její nedubletní