ČJA 4
254 naším instr. sg. m./n. (2339)
1 M naším (i: jen PRO F2b)
našim (i: jen PRO F2b)
našém (též 647)
našem (též 650)
2 Stč. a spis. jazyk má v instr. sg. m. a n. tvar naším. Ten se v nářečích vyskytuje na poměrně malém území, neboť ve Slezsku a na části Moravy došlo k pravidelnému krácení, srov. PRO A1ab. Máme za to, že celá Morava měla formu naším, z níž lze pravidelnými změnami odvodit téměř všechny ostatní tvary (mimo tvar našem). Na území Čech je dominující forma našim. Ta vznikla patrně vyrovnáním podle ostatních pádů, které nemají délku v koncovce (našeho, našemu, našem a zejména pl. gen. našich, dat. našim, instr. našimi). Střm. forma našém je analogická podle složené adj. flexe (jako dobrém, kde é < ej < ý); srov. ČJA 4-203 dobrým instr. sg. m./n. Tvar našem ukazuje na přejetí pův. lok. formy do instr.
3 V podstatě celé Čechy mají tvar našim, ten je rovněž ve Slezsku a na Moravě v mikroareálu již. od Šumperka, na vých. Boskovicku a pak na Hranicku s dosahem až k Prostějovu. Forma naším se dokládá především z vm. nář., dále z oblasti mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi a z jv. Vysokomýtska. Samostatné mikroareály vytváří ještě na Zábřežsku a pak na jz. okraji Moravy (zde většinou vedle tvaru našim), řídce byla zachycena na sev. a sz. okrajích Čech.
Tvar našém pokrývá větší území ve střm. dialektech, a to na celé jejich již. polovině a na širším Litovelsku.
Forma našem je omezena na malý areál mezi Slavkovem a Vyškovem.
V čes. městech je situace stejná jako ve venkovském okolí, v mor. městech byla běžně zachycována forma našim, v sm. pohraničí také forma naším.
4 naším stč., Db, Tk, MČ
našim pol. naszym, hluž.
5 naším Ju 7, Ru 5 — našim Po 1, Ju 1–3, Ru 2–4
6 —
Bh
