248      je akuz. pl. (2328)

1    M         je

(j)ich (hich 637, 643, 658, 701, jych 701, ych 801)

(j)ích

jech

2                 Akuz. pl. osob. zájmena on má ve spis. jazyce (shodně se stč. stavem) tvar je. Nář. tvar jich je od původu tvar genitivní využitý ve funkci akuzativu (analogicky podle osob. zájmen nás, vás).

Podoba jech vznikla vyrovnáním podle gen. pl. těch, oněch. Dloužení vokálu v tvaru jích plyne rovněž z analogického vyrovnávání, a to podle adj. měkkého typu (jako jarních).

Územní rozšíření tvarů bez hiátového j na mapě nezaznamenáváme, srov. PRO A4a.

3                 Nář. situace je vcelku jednoduchá. Téměř celé Čechy a záp. polovinu Moravy charakterizuje tvar je, zbytek území má formu jich. Hranice mezi oběma tvary je ostrá, bez vzájemných přesahů. Do měst na Moravě a ve Slezsku proniká však vlivem spis. jazyka je. Dloužený tvar jích byl zapsán na Valašsku a v dol. Pomoraví. Forma jech vytváří mikroareál na Litomyšlsku.