246      si dat. zvrat. zájmena (2310)

1    M         si (sý 706)

se (též 827, śe 828, 831–836)

sobje (sebje, seje 827)

2                 Dat. zvratného zájmena v nepřízvučné pozici má ve většině našich nářečí formu shodnou s předpokládaným stč. stavem a se spis. jazykem, totiž si. Na části Slezska došlo k splynutí dativního tvaru s akuzativním se. Stejná situace je i ve střm. dialektech, zde však nemůžeme vyloučit splývání obou pádů v důsledku fonetického procesu. Samohláska byla po s širší a mohla se měnit stejně jako samohláska y po sykavce, tedy si > sy > se. Proti tomuto výkladu však do jisté míry mluví fakt, že k takové změně nedošlo v centrální skupině střm. nářečí, kde je uvedená změna jinak běžná (srov. např. slné, slnica). Nelze vyloučit, že tvar je reakcí na znojemskou redukci samohlásky i ve slabice si; forma se by zde tedy byla místo nevýrazného tvaru sə.

V části slez. nář. funguje v nepřízvučném postavení též delší tvar sobě.

3                 Téměř na celém zkoumaném území je dat. forma si. Tvar se byl zachycen na větším areálu již. Moravy, zahrnujícím Znojemsko, Moravskokrumlovsko a území mezi Brnem a Třebíčí. Druhý územní celek vytváří v sev. části Slezska. Delší tvar sobě se dokládá zejména z již. úseku slez. nářečí.