244      je akuz. sg. n. nepřízvuč. (2320 a)

1    M         je

ho

2                 Akuz. sg. zájmena ono měl ve stč. jazyce tvar je, později se začal v této funkci uplatňovat sekundární, pův. oslabený genitivní tvar (jho >) ho. Ten byl jako spis. kodifikován teprve v 60. letech 20. stol. V našich nářečích se uplatňují oba tvary, jsou však poměrně ostře územně ohraničeny.

3                 Starý tvar je pokrývá tři samostatné oblasti. Jedna se rozprostírá v záp. Čechách na Chodsku, záp. Klatovsku a sz. Plzeňsku, druhá zabírá již. Českobudějovicko (zde je tento tvar často jako dubletní vedle ho), třetí zahrnuje záp. polovinu střm. nář. a Novoměstsko. Jinde dominuje tvar ho.