2                 Tvary instr. osobního zájmena my se v nářečích liší jednak tvaroslovně (námi × náma), jednak hláskoslovně (námi, náma × nami, nama). Tvar námi je shodný s tvarem stč., tvary náma, nama připomínají starý tvar duálového zájmena (jejich rozsah do značné míry odpovídá uplatnění koncovek -ama, -ami u substantiv a adjektiv).

Hlásková obměna nama, nami souvisí s tzv. mor. krátkostí, její záp. hranice v podstatě sleduje starou zemskou hranici.

3                 Tvar námi, shodný se spis. jazykem, je doložen z celých Čech, jeho hlásková obměna nami zahrnuje oblast vých. skupiny slez. nářečí a Vsetínsko. Na Vsetínsku se vyskytuje i varianta namy (zakončení je tu ve shodě se zakončením -amy u subst., srov. ČJA 4-184 sousedy instr. pl. m.).

Forma nama pokrývá Moravu zhruba od zemské hranice na východ po linii Uherský Brod – Vsetín – Hranice, dále je běžná v záp. podskupině slez. dialektů (zde má poněkud větší územní rozsah než koncovka -ama v instr. pl. substantiv). Hlásková varianta náma se vyskytuje vždy jako dubletní jen v oblasti tvaru námi, tedy v Čechách, poměrné řídce je však zastoupena na Ledečsku, Strakonicku, Královéhradecku, sev. Mladoboleslavsku, Benešovsku a Vysokomýtsku.

4    námi  stč., Db, Tk, MČ

nami  sloven., pol., hluž.

5    námi Po 1, Ju 1–4, Ru 2, 4 — náma Ju 1, 4, Ru 2, 3 — nama Ju 7, Ru 5 — namy Ju 7

6    ASJ II 200:181, MAGP 139, AJK 588, 589, OLA 2795, 2809

Bh