231      ti dat. nepřízvuč. (2307 a)

1    M         ťi

ťe (též 106, 22)

2                 Dativ osobního zájmena druhé osoby sg. má v nepřízvučném postavení většinou starý, pův. tvar ti. Tvar tě je enklitická forma akuzativu ve funkci dativu. Na značném teritoriu tedy oba pády v tomto případě splývají.

3                 Hranice mezi tvary ti a tě jsou poměrně ostré. Tvar tě pokrývá tři samostatné, různě velké oblasti. Rozsáhlé území tvoří v záp. Čechách (západně od linie Roudnice nad Labem – Příbram – Prachatice), dále zahrnuje centrální úsek střm. nář. a konečně vytváří menší areál na Znojemsku. Tento tvar se vyskytuje v uvedených oblastech i v mluvě měst, zvl. v Čechách se však u ml. městské generace prosazuje vlivem spis. jazyka tvar ti.