23        sněhu gen. sg. m. (1560)

1    M         sňehu (sňahu 755) — sňihu

sňeha — śňeha

2                 Kromě morfologických rozdílů (zakončení na -a, -u) se sledují také rozdíly hláskoslovné, a to tvar snihu, který vznikl analogickým sjednocením slovního základu, a obměna s palatálním ś- (śněha); ta vznikla patrně asimilací souhlásky s k následujícímu měkkému -ň-.

Koncové -u podléhá v oblasti střm. nářečí pravidelným změnám, viz PRO D2abc.

3                 Starší, původní forma sněha je omezena jen na oblast slez. nářečí (s malým přesahem na Valašsko). Nepůvodní tvar na -u je na celém zbylém území. Obměna snihu zabírá v podstatě území střm. dialektů (bez Zábřežska), na východě značně přesahuje do nářečí vm., zejména do jejich již. části. Na přechodová nářečí čes.-pol. se omezuje podoba śněha.