ČJA 4

227      mi dat. nepřízvuč. (2303 a)

1    M         mi

mňi 701,721

mňe — ňe (ňi 756)

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. tvary dativu osobního zájmena první osoby v nepřízvuč. postavení.

Stč. a spis. jazyk má v dativu tvary mimně, přičemž tvar mi je vyhrazen pozici nepřízvučné, tvar mně postavení přízvučnému i nepřízvučnému a popředložkovému. V nářečích se oba tvary vyskytují bez tohoto rozlišení, jsou zde však výrazné diference v jejich územním rozsahu.

Formu vyvozujeme z tvaru mně; došlo tu k zjednodušení souhláskové skupiny zánikem retnice. U hláskové obměny mni lze počítat s možností kontaminace tvarů mimně. Pravděpodobnější je však výklad, že zde jde o rozloženou měkkou retnici (předržením nosového závěru; podobně jako mje > mňe dalo mji > mňi). Nasvědčují tomu zcela reliktní formy mnísa, mnilý, doložené ze stejné oblasti (bod 701). K tomu viz ČJA 5-229 město.

3                 Starý nepřízvučný tvar mi se vyskytuje na větší (západní) části Čech (v svč. nář. jen řídce), v jz. cípu Moravy a rozptýleně i na stř. Moravě. Druhou samostatnou oblast vytváří ve Slezsku, na sev. okraji vm. nář. a na Holešovsku s výběžkem na jz. Vsetínsko. V Čechách na záp. okraji a pak zejména na širším Klatovsku, Strakonicku a Prachaticku se vedle něho často užívá tvaru mně.

Forma mně pokrývá široký pás zahrnující vých. polovinu svč. nář. a v návaznosti pak na Moravě oblast střm. nář. a převážnou část vm. dialektů. Jinde v Čechách se vyskytuje jen jako dubleta (zejména v jzč. nář.; zde ve výslovnostní obměně mně nebo mje). Vedle uvedené formy se realizuje také obměna . Její výskyt je soustředěn na vých. úsek svč. nář. s přesahem na Moravu až k Boskovicům (tady pravidelně jako forma dubletní) a na vm. nář.; ta zahrnuje téměř celá (bez jejich záp. okraje), často i jako forma nedubletní.

Hlásková varianta mni v nepřízvučném postavení je doložena jen ze dvou lokalit na sev. okraji vm. dialektů. V postavení přízvučném a v lok. pokrývá celý mikroareál, srov. ČJA 4-228 mně dat., ČJA 4-229 mně lok.

Mluva ve městech se v podstatě shoduje s okolními nářečími, poměrně často proniká tvar mně.


4    mi  stč., Db, Tk, MČ, sloven., pol., hluž.

mně  MČ


5    mi Ju 1, 3, 5, Ru 1–4 — mňe Po 1, Ju 1, 2, 6, Ru 2, 4, 5 — ňe Ju 6, 7

6    MAGP 357, AJK 584, SSA 12.22, OLA 2779

Bh