ČJA 4
226 Tichých nom. pl. (2298)
1 M (Ťiš)í
(Ťich)í
(Ťich)í sg. 717, 729, 730
-ých
(Ťich)ího (-iho 126, 131, 141, 144, 146) — -eho
od (Ťich)eho
-ovi — -oví
-ojic 202, 456, 457 — -ojc 323, 448, 452, 459
-ovci 714, 730
(Ťich)é 712, 736
-ove 832, 836
(Ťich)ů 450, 452, 459, 461, 03
2 Kolektivní označení rodiny vycházející z příjmení ve tvaru tvrdého adjektiva (typ Tichý), zkoumaná v nominativu, jsou opět značně rozrůzněná. Byl zachycen morfologický typ tvrdého adjektiva, typ přivlastňovacího adjektiva, s nímž geneticky souvisí okrajově doložený typ ustrnulý na -c a typ na -ovci, a konečně typ substantivní.
U typu tvrdého adjektiva se objevuje jednak pravidelná forma nom. pl., která se dále diferencuje jako ostatní tvrdá adjektiva na formu životnou (Tiš)í a na formu unifikovanou směrem k neživ. podobám (Tich)í, srov. ČJA 4-206 dobří nom. pl. m. živ., jednak formy gen. pl. (Tich)ých a gen. sg. (Tich)ího (ve jménech Tichí a Tichího je í vzniklé úžením é > í, proto obě jména proti zásadám čes. pravopisu zapisujeme takto), popř. (Tich)eho (slez. podoba vzniklá z výchozí podoby -ého pravidelným krácením dlouhých vokálů, viz PRO A1a). U typu tvrdého adjektiva je okrajově doložena i forma nom. sg. (Tich)ý, zvukově shodná s unifikovanou formou nom. pl. Genitivní forma byla zachycena i v předložkové vazbě od (Tich)eho, popř. v nemapované u (Tich)ých, srov. ČJA 4-222 Novákovi nom. pl., Královi nom. pl.
Typ přivlastňovacího adjektiva vznikl příklonem k běžnějšímu typu rodinného příjmení (Novák)ovi: ke kořeni (Tich)- bylo připojeno posesivní zakončení -ovi. Obměna -oví vznikla kontaminací se sousedním typem (Tich)í, tj. příklonem ke složenému adjektivu, srov. Novákoví (ČJA 4-222 Novákovi nom. pl., Královi nom. pl.).
Ustrnulé formy (Tich)ojic a (Tich)ojc a forma (Tich)ovci vznikly příklonem k příjmení typu (Novák)ovic, -ojc, -ovci.
Substantivní typ má tři podoby: nominativní (Tich)ove (k té srov. (Novák)ove, ČJA 4-222 Novákovi nom. pl., Královi nom. pl.) a (Tich)é a genitivní (Tich)ů. Tyto formy vznikly spojením adj. kořene (Tich)- se subst. koncovkami podle modelu (Král)ove, -é, -ů.
3 Obraz územního rozložení jednotlivých variant rodinného příjmení je značně pestrý. Areály některých forem jsou vymezeny poměrně ostře, jiné formy se prolínají a objevují se i četné okrajové regionalismy. Největší
území pokrývá forma gen. pl. tvrdého adjektiva
(Tich)ých, která byla zachycena na dvou
oddělených areálech.
V záp. polovině Čech s Jindřichohradeckem a ve stř. severojižním pruhu Moravy, tam často i v předložkové vaz-
bě u (Tich)ých.
Mor. areál formy (Tich)ých sousedí na východě s pravidelnou formou (Tiš)í, která zaujímá celý východ Moravy (odděleně i Boskovicko) a také oblast slez. nář., především jejich vých. polovinu. Unifikovaný protějšek této formy, tj. (Tich)í, převažuje v Podkrkonoší a Podještědí a dále byl zapsán na vých. pomezí střč. a jzč. nář., v malé oblasti záp. od Benešova a Tábora nedubletně.
Široký nepravidelný pruh zhruba ve středu zkoumaného území (od Mladé Boleslavi k Mor. Krumlovu) pokrývá forma (Tich)ovi (na Mladoboleslavsku (Tich)oví), která přechází i do již. části svč. nář. – na jejich nejvýchodnějším okraji se objevuje opět nedubletně. V pruhu, který se táhne stř. a již. částí svč. nář. až na Novoměstsko, byla zachycena forma (Tich)ího. Její obměna Ticheho byla více či méně soustředěně zapsána v záp. polovině slez. nář., kde se často nedubletně užívá i předložkové vazby od (Tich)eho.
Jako okrajové regionalismy vystupují u tohoto typu příjmení formy (Tich)ů, (Tich)ojic a (Tich)ojc (Doudlebsko), popř. (Tich)ovci (vých. Kyjovsko), (Tich)é (Břeclavsko) a (Tich)ove (Těšínsko a Jablunkovsko).
Ve městech se vedle forem běžných ve venkovském okolí objevují často i podoby (Tich)ých a (Tich)í, ve stř. pruhu Moravy i (Tiš)í.
4 (Tich)ovci sloven., hluž. (Nowotn)ec(y)
(Tich)ých MČ
(Tiš)í MČ řidč.
5 (Ťiš)í Ju 7, Ru 5 — (Ťích)í Po 1 — (Ťich)ejch Ru 2 — (Ťích)iho Po 1, Ju 6 — (Ťich)owi Po 1 — (Ťich)ovi Ju 1–3, Ru 4 — (Ťich)ojc Ru 3
6 —
Či
