225      Novákovými instr. pl. (2296)

1    M         (Novák)ovýma

-ými

-ovic — -ojic — -ojc (-ejc 335) — -ouc

-ojicma — -ojcma (-oecma 306, 307, -ejcma 204) — -ucma 302, 304 — -oucma 301, 303, 312

(Novák)ama

-ami (-amy 723, 739)

-oma 808–810

(Novák)y

(Novák)ú (též 821 nedubl.)

s tyma od (Novak)a

2                 Instrumentál kolektivního označení rodiny je v čes. nář. velmi bohatě diferencován. Opět může mít formu adjektivní, substantivní i ustrnulou. U adjektivního typu rodinného příjmení byl zachycen morfologický rozdíl (Novák)ovými (podoba shodná se spis. jazykem, doložená v čes. nář. jen zcela okrajově) × -ovýma (forma většinová, navazující na starý duál). Podobně jako u gen. a dat. formy -ých a -ým nesledujeme na mapě ani u instr. tvaru -ými, -ýma obměny ý, neboť ty se v podstatě shodují s PRO Ala, Dlabe, D3ab, pouze ve střm. městech byla často zachycena podoba (Novák)ovima.

Substantivní typ rodinného příjmení podléhá v oblasti svého výskytu co do repertoáru stejným diferencím jako týž morfologický typ u jmen obecných (srov. ČJA 4-184 sousedy instr. pl. m.): (Novák)ama × -ami × -oma × -y, jednotlivé formy se od jmen obecných poněkud liší jen svým územním rozložením.

Doloženy jsou i hláskoslovně diferencované ustrnulé tvary (Novák)ovic × -ojic × -ojc × -ouc, k nimž se okrajově připojuje nář. instrumentálová koncovka -ma: (Novák)ovicma × -ojicma × -ojema × -iema × -oucma.

Objevuje se též spojení s předložkovou vazbou s tyma od (Novak)a, kde pád vyjadřuje ukazovací zájmeno.

3                 S jednoduchou situací na velké stř. části zkoumaného území kontrastuje značně složitý stav na západě a východě: ve vých. polovině Čech a na větší záp. části Moravy se téměř výhradně užívá formy (Novák)ovýma (podoba -ými se objevuje řídce jen ve slez. nář. a na mor.-sloven. pomezí), kdežto ze záp. poloviny Čech a z vm. a slez. nář. je doloženo množství forem, které se někdy vzájemně překrývají.