ČJA 4

224      Novákovým dat. pl. (2294)

1    M         (Novák)ovým

-ovum — -ovúm 440, 44

-ovem

-ovom 756

(Novák)um — -úm — -m 662, 664

-om

-oum

-am 802–804

k tym od (Novak)a

2                 Dativ rodinného příjmení může mít formu substantivní a adjektivní, přičemž forma adjektivní je méně častá. Jako spisovné jsou hodnoceny podoby (Novák)ovým, (Novák)ovům a (Novák)ům.

Adjektivní forma se diferencuje morfologicky – (Novák)ovým × -ovům × -ovem × -ovom – a hláskoslovně: (Novák)ovům × -ovum (krácení ů > u proběhlo na rozdíl od PRO téměř na celém území výskytu uvedené varianty, proto je na mapě zobrazujeme). Nemapujeme obměny ý ve formě -ovým, neboť ty se zpravidla shodují s PRO Ala, D1abc, D3ab, pouze ve střm. městech byla na rozdíl od PRO zachycena zpravidla podoba (Novák)ovym. Pokud jde o morfologické diference, forma (Novák)ovům vznikla příklonem k dativu pl. substantiv na -ům (typ Novákům), podoba (Novák)ovem se shoduje s místní variantou dat. pl. m. tvrdého adjektiva (srov. tvar dobrem, ČJA 4-207 dobrým dat. pl. m./f./n.), ve formě (Novák)ovom došlo k vyrovnání s dativem pl. substantiv na -om (typ Novákom).

Také u formy substantivní byly zachyceny rozdíly morfologické – Novákům × -om × -oum × -am – i hláskoslovné – Novákům × -um × -m (také v tomto případě mapujeme krácení ů > u, protože neodpovídá PRO). K morfologickým variantám (Novák)om a (Novák)am srov. ČJA 4-150 klukům dat. pl. m. Forma (Novák)oum má patrně původ ve tvaru (Novák)ovum s vysloveným w, nelze však ani vyloučit, že vznikla kontaminací podob (Novák)ovum a (Novák)om, popř. (Novák)um, protože byla zapsána na pomezí areálů těchto podob. Forma (Novák)m, doložená z pomezí areálů forem (Novák)um a (Novák)om, vznikla patrně mylnou interpretací sou

sedního o v koncovce -om jako o hanáckého, vzniklého změnou u > o (jinak by muselo v obcích, kde byla po-
doba (Novák)m zapsána, dojít ke krácení ú > u ještě před změnou u > , což je nepravděpodobné).

Zapsáno bylo i spojení s předložkovou vazbou k tym od (Novak)a, kde je dativ vyjádřen tvarem ukazovacího zájmena.

3                 Až na výjimky (již. Čechy, Podkrkonoší, záp. polovina slez. nář. a města) se pro kolektivní označení rodiny užívá jen jedna dativní forma. Na velkém areálu pokrývajícím střed Čech se téměř výhradně uplatňuje tvar (Novák)ovum, v Podkrkonoší se nachází malá oblast varianty (Novák)ovem, na Kopanicích byla ojediněle zapsána podoba (Novák)ovom. Forma (Novák)ovým nezaujímá kompaktní areál, častěji se objevuje jen ve střm. nář., zejména na sev. Brněnsku, dále na jz. okraji slez. nář. a hojně také ve městech.

Na západě, severu a východě Čech (odděleně i na Doudlebsku) byla zachycena forma (Novák)om, která odtud přechází na Novoměstsko a Zábřežsko a dále pokrývá vých. polovinu Moravy. Zbývající území, tj. Českobudějovicko, Ledečsko, záp. polovinu Moravy a slez. nář. se sm. pohraničními městy, zaujímá tvar (Novák)um. Podoba (Novák)ům je doložena jen z pruhu mezi Novým Městem na Moravě, Boskovicemi, Brnem a Mikulovem (srov. PRO Alb). Okrajově byly zaznamenány varianty (Novák)oum mezi Mladou Boleslavi a Novou Pakou, ojediněle i jižněji na pomezí střč. a svč. nář., Novákm sporadicky na Prostějovsku, (Novák)am na záp. Opavsku a spojení s předložkovou vazbou k tym od (Novak)a na sz. okraji slez. nář.

4    (Novák)om  sloven. (Novák)ovcom, pol. (Nowak)om, hluž. (Nowak)ecom

(Novák)ovům  Tk zříd., MČ

(Novák)ovým  Tk řidč., MČ

(Novák)ům  Tk, MČ

5    (Novák)ovum Ju 3, Ru 4 — (Novák)um Ju 6, Ru 3 — (Novák)om Ju 1, 2, 4, 7, Ru 2, 5 — (Nowak)om Pu 1

6    SSA 11.62

Či