220      makový (koláč) (2276), jetelové (semeno) (2277)

1    M         makúv k.

makový k.

 

jetelovo s.

jetelové s.

2                 Na mapě je zaznamenán nář. slovotvorný přechod vztahových adjektiv typu makový (koláč), jetelové (semeno) k formě individuálně přivlastňovacích adjektiv – makův (koláč), jetelovo (semeno). V szč. oblasti s důsledným složeným skloňováním přivlastňovacích adjektiv (srov. typ ČJA 4-209 bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ.) se vyskytují lokality, kde naopak přídavná jména složeného sklonění přecházejí v nom., akuz. sg. m. k typu bratrův s tvarem jmenným. Jde o výsledek vyrovnání rozdílu bratrův × makovej opačným směrem. Podobná tendence byla zjištěna také na již. Opavsku. (Srov. též ČJA 4-9 cukroví nom. sg. n., ČJA 4-42 cukroví gen. sg. n.)

V důsledku interference mezi jmennými tvary přídavných jmen přivlastňovacích a tvary složeného adjektivního sklonění vznikl též typ jetelovo semeno. Tento jev je doložen nejen v szč. oblasti a ve Slezsku, ale též v již. části Českomoravské vrchoviny: zde se však podle J. Běliče (Nástin české dialektologie, Praha 1972, s. 172) jedná o proces s jiným průběhem než u typu makův koláč. Autor jej dává do souvislosti s blízkostí jzč. nář. areálu s ustrnulým tvarem adjektiv přivlastňovacích typu tatínkovo bratr.

Formální příklon relačních adjektiv typu jetelové (semeno) k formě individuálně přivlastňovacího adjektiva – jetelovo (semeno) – je jev velice vzácný, zapsaný jen u nejstarší generace. Z literatury je doložen zvláště ze svč. oblasti (z Podkrkonoší a Královéhradecka).

V uvedených oblastech se tedy setkáváme se spojeními: březův lesík, švestkův koláč, rohův dům, polárkův dort, jedlovo dřevo, lenovo semínko, pařezovo dřevo, rybízovo víno, režno semeno atd.

K této problematice srov. J. Balhar, Zvláštní přídavná jména typu makuf kolač, jedlovo dřevo, Slezský sborník 57, 1959, s. 359n.;
J. Bělič, Jmenné tvary adjektiv v nářečních spojeních typu makův koláč, kedlubnovo zéli na Mladoboleslavsku a Mělnicku v Čechách,
Slavica Pragensia 13, 1971, s. 75–81; P. Jančák, Dvě středočeské izoglosy, Naše řeč 58, 1975, s. 237–243; J. Hlavsová, K některým místním (nářečním) rozdílům v tvoření vztahových adjektiv v češtině, Naše řeč 65, 1982, s. 196–204.

J. Balhar vysvětluje vznik formy posesivního adjektiva typu makův tvořené „ke všem adjektivům na -ový beze zření na to, k jaké vý-
znamové skupině složená adj. patří,“ v souvislosti se ztrátou kvantity a tendencí skloňovat posesivní adjektiva podle složené deklinace – např.
bratrové dítě (v důsledku obou procesů některé formy znějí stejně, srov. bratrového, makového) – jako ojedinělý vývojový proces vyrovnání
odlišných forem nom. a akuz. sg. m. a n. ve prospěch jmenného sklonění přivlastňovacích přídavných jmen. U nejmladší generace byly zjiště-
ny jmenné tvary maskulin, naopak forma neutra byla zachycena jen u nejstarších nositelů nářečí. U feminin tvary (maková × makova) nelze
rozlišit (vzhledem k pravidelnému nář. krácení vokálů, srov. PRO A1a).

Na základě výskytu uvedených forem v Čechách dochází navíc P. Jančák k závěru, že forma makuv vznikla na území se střetem dvou
podob: tatínkovej a tatínku(v). Dnes tvoří tento tvar uzavřený areál při okraji tradičního českého osídlení (Mělnicko a Mladoboleslavsko), ale
autor se domnívá, že jeho rozsah byl původně větší.

3                 Na celém území čes. jazyka je typ makový koláč a jetelové semeno, pouze v mikroareálu na Mělnicku a Mladoboleslavsku a dále na již. Opavsku se vyskytují typy makův koláč a jetelovo semeno. S formami typu jetelovo semeno se setkáváme navíc i v oblasti mezi Jindřichovým Hradcem a Telčí a na Svitavsku.