22        Příbram nom. sg. (2582)

1    M         Příbram f.

Příbrama 203, 805–807

Příbram m.

2                 Byly zkoumány tvary nom. sg. vlastního jména typu Příbram (Chrudim, Ohrozím…, na Moravě se tento typ zkoumal převážně na jméně Kuřim). O původu místních jmen na -im/-am platí totéž co o jménech typu Boleslav (srov. ČJA 4-21a Boleslav nom. sg. f.). Hlavní rozdíl je v rodu. Vedle podoby Příbram f. (typ kost), shodné se spis. jazykem, byl především ve středoopavském nář. typu zachycen novotvar Příbrama, který vznikl příklonem k nejfrekventovanějším ženským substantivům typu žena, srov. ČJA 4-21a.

Mor. nářečí a také nářečí na okrajích Čech udržují původní mužský rod a příslušné sklonění.

Ve dvou lokalitách (b. 306, 307) byly vedle tvaru ta Příbram zachyceny též formy ty Příbrami (gen. Příbram). Nemapujeme je.

Ve městech nebyla položka zkoumána.

3                 Čechy, Třebíčsko, Zábřežsko a Litovelsko, Opavsko, povodí Ostravice, malé enklávy jz. od Vsetína a v okolí Kyjova se vyčleňují jménem Příbram v ženském rodě. Na zbývajícím území Moravy a Slezska a místy také v Čechách (zejm. na záp. a již. okrajích) se vyskytují jména tohoto typu v rodě mužském.

Na Opavsku byla zapsána sporadická forma Příbrama.