ČJA 4
219 sestřini nom. pl. m. živ. (2272)
1 M sestřiňi
sestřiňí
sestřiny
sestřiní
sestřyne 818, 819, 822, 830
sestřino — sestříno
2 Nář. rozrůznění v nom. pl. maskulin životných přídavných jmen přivlastňovacích – typ sestřini (kamarádi) – plyne z využití různých forem: 1. jmenných tvarů: a) pův. formy nom. pl. m. živ. (sestřini); b) formy vyrovnané s tvary maskulin neživotných, feminin a v nář. i neuter (sestřiny); 2. tvarů s koncovkou složené deklinace: a) při zachování svébytné formy pro m. živ. (sestřiní); b) s podobou vyrovnanou s tvary m. neživ., f. a n.: sestřiné – nář. tvar nom., akuz. pl. m. neživ., f. a n. (s pravidelným krácením vokálu, viz PRO Ala) přenesený z akuz. do nom. m. živ. ve shodě se substantivy životnými neosobními; tvar sestřiný – nář. obměna s úžením é > í, viz PRO E5; 3. ustrnulého tvaru nom. sg. n. (sestřino; sestříno).
Podrobněji o složené deklinaci viz ČJA 4-206 dobří nom. pl. m. živ.
3 Tvar sestřini, shodný se spis. jazykem, je typický pro Moravu (bez záp. okrajů) a pro Slezsko. Podoba sestřiny je naopak charakteristická pro vých. polovinu Čech, jako dubletní se vyskytuje i ve stř. pruhu střm. nář. a na sev. Břeclavsku a Uherskobrodsku. Forma sestřiní byla zapsána na sever od Brna a na Břeclavsku. Varianta sestřiný tvoří areál v sz. polovině střč. nář. Sporadicky byla také zaznamenána na Doudlebsku. V čes. nář. na území Polska a na sever od Ostravy byla zachycena forma sestřiné. Tvar sestřino se vyskytuje v jzč. nář. (v záp. úseku a na přilehlém Strakonicku). Podoba sestřino je v již. úseku jzč. nář. (mezi městy Příbram, Prachatice a České Budějovice).
Stav ve městech je shodný s nář. okolím, do mluvy většiny čes. měst proniká tvar sestřiny.
4 sestřini stč., Db, Tk, MČ, sloven. sestrini
5 sestřiňi Ju 7, Ru 3 — sestřiňí Ru 5 — sestřini Po 1, Ju 1–3, Ru 4 — sestřiní Po 1
6 ASJ II 164:150, OLA 3007
Bt
