218      sestřiny nom., akuz. pl. m. neživ./f., sestřina nom., akuz. pl. n. (2273)

1    M         sestřiny

sestřiné — sestřiní

sestřino — sestříno

2                 Vedle tvaru nom., akuz. pl. m. neživ./f. – typ sestřiny (domy, dcery) – byl zkoumán také tvar nom., akuz. pl. neuter – typ sestřina (pole). V nářečích došlo k vyrovnávání tvarů plurálu u maskulin neživotných, feminin a neuter, v čes. nář. v užším smyslu i u maskulin životných, a to ve prospěch forem nom., akuz. pl. m. neživ./f.

Tvar nom., akuz. pl. m. neživ./f. sestřiny, shodný se spis. jazykem, má koncovku jmenné deklinace.

Varianta sestřiné a její náležité nář. obměny sestřine (s krácením koncovky é > e, srov. PRO A1a) a sestřiný (s úžením é > í, PRO E5) má zakončení podle složeného sklonění přídavných jmen (typ mladá – nom. pl. f. -é).

Forma sestřino a její hlásková obměna sestříno vznikly ustrnutím tvaru nom. sg. n., viz ČJA 4-209 bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ.

3                 Nejrozšířenější je forma sestřiny, která je běžná zhruba na vých. polovině Čech a na celé Moravě.

Forma sestříno zaujímá záp. úsek jzč. nář. a přilehlou oblast v okolí Strakonic. Podoba sestřino tvoří areál mezi městy Příbram, Prachatice a České Budějovice.

Tvar sestřiné byl zaznamenán na Břeclavsku a ve slez. nář., obměna sestřiný v sz. části střč. nář. a jako dubletní se vyskytuje rozptýleně i jinde.

Mluva většiny měst je shodná s tradičním okolním dialektem, navíc se v ní vyskytuje jmenný tvar sestřiny.