213      bratrově dat., lok. sg. f. (2267)

1    M         bratrovje

bratrové (é: jen PRO A1a, bratove 831) — bratroví

bratrovej (bratrové 59, 91, bratovej 832–836, 84) — bratrovéj

bratrovo (též 43)

2                 V tvarech dat., lok. sg. f. dochází k nář. diferenciaci v důsledku těchto procesů: Posesivní adjektiva zachovávají tvary jmenné deklinace (tvar bratrově, srov. dat., lok. sg. ženě) nebo připojují zakončení podle deklinace složené. Vedle starší koncovky dat., lok. sg. f. (tvar bratrovej; ve vm. nář. se vyskytuje také v obměně bratrovéj) byla přenesena do dat., lok. sg. f. také koncovka gen. sg. f. (forma bratrové); v dialektech se vyskytuje též v obměně bratroví, vzniklé úžením koncového é > í. Střm. tvar bratrovej je v dialektech důsledně realizován jako bratrové, tj. vznikl hláskovou změnou ej > é (PRO D1a). Podrobněji k této problematice a k otázce nář. obměn viz  ČJA 4-205 dobré gen., dat., lok. sg. f.

Na vyhraněném území se užívá ustrnulé formy bratrovo, viz ČJA 4-209 bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ.

3                 Forma bratrově byla zaznamenána na značné sev. části svč. nář. a v městské mluvě; tam ovšem proniká vlivem spis. jazyka. Jinak je stav ve městech shodný s nář. okolím.

Tvar bratrovo je charakteristický pro jzč. nář. (bez již. a vých. úseků).

Podoba bratrovej tvoří areál ve vých. polovině již. úseku jzč. nář., dále se nachází na území mezi Roudnicí nad Labem, Rakovníkem a Příbramí. Zapsána byla také ve vých. části svč. nář., na Novoměstsku, ve střm. nář. (bez jejich jz. oblasti), v záp. části slez. nář., na Těšínsku a Jablunkovsku a rozptýleně také ve vm. nář.; zde se užívá zejména varianty bratrovéj.

Forma bratrové je typická pro střední pás slez. nář. a její hlásková obměna bratroví pro střč. a svč. nář. a jz. Moravu.