213      bratrově dat., lok. sg. f. (2267)

1Mbratrovje

bratrové (é: jen PRO A1a, bratove 831) — bratroví

bratrovej (bratrové 59, 91, bratovej 832–836, 84) — bratrovéj

bratrovo (též 43)

2                 V tvarech dat., lok. sg. f. dochází k nář. diferenciaci v důsledku těchto procesů: Posesivní adjektiva zachovávají tvary jmenné deklinace (tvar bratrově, srov. dat., lok. sg. ženě) nebo připojují zakončení podle deklinace složené. Vedle starší koncovky dat., lok. sg. f. (tvar bratrovej; ve vm. nář. se vyskytuje také v obměně bratrovéj) byla přenesena do dat., lok. sg. f. také koncovka gen. sg. f. (forma bratrové); v dialektech se vyskytuje též v obměně bratroví, vzniklé úžením koncového é > í. Střm. tvar bratrovej je v dialektech důsledně realizován jako bratrové, tj. vznikl hláskovou změnou ej > é (PRO D1a). Podrobněji k této problematice a k otázce nář. obměn viz  ČJA 4, 205 dobré gen., dat., lok. sg. f.

Na vyhraněném území se užívá ustrnulé formy bratrovo, viz ČJA 4, 209 bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ.

3                 Forma bratrově byla zaznamenána na značné sev. části svč. nář. a v městské mluvě; tam ovšem proniká vlivem spis. jazyka. Jinak je stav ve městech shodný s nář. okolím.

Tvar bratrovo je charakteristický pro jzč. nář. (bez již. a vých. úseků).

Podoba bratrovej tvoří areál ve vých. polovině již. úseku jzč. nář., dále se nachází na území mezi Roudnicí nad Labem, Rakovníkem a Příbramí. Zapsána byla také ve vých. části svč. nář., na Novoměstsku, ve střm. nář. (bez jejich jz. oblasti), v záp. části slez. nář., na Těšínsku a Jablunkovsku a rozptýleně také ve vm. nář.; zde se užívá zejména varianty bratrovéj.

Forma bratrové je typická pro střední pás slez. nář. a její hlásková obměna bratroví pro střč. a svč. nář. a jz. Moravu.