ČJA 4

212      bratrovu dat. sg. m./n. (2264)

1    M        bratrovu (bratrovu 63, 66, 94, 95,-ou 112, 115, 116, 118, 159–161)

bratrovo

bratrovému (é: jen PRO A1a; bratrovemu 701, 93, 95, bratrovymu, bratovymu 831–836, 84) — bratrovímu (bratrojimu 127, bratrovejmu 136)

bratrovemu

bratrovém

2                 Přídavné jméno přivlastňovací bratrův má v nář. v dativu sg. m./n. většinou tvary podle skloňování složeného. Pův. forma bratrovu s koncovkou jmenného sklonění je v tradičních nář. poměrně řídká, zachovala se jen v svč. nář.; jako nová byla zjištěna ve městech. Podoba bratrovému (jako mladému) žije v nář. v náležitých hláskových obměnách; na většině území Čech a ve střm. nář. je tvar bratrovímu (ve shodě s PRO E5 – úžení é > í). Srov. ČJA 4-201 dobrému dat. sg. m./n. Ke koncovce ymu ve slez. nář. srov. ČJA 4-201 dobrému dat. sg. m./n.

Ve shodě s nář. skloňováním adjektiv podle zájmenného typu náš je ve střč. nář. s centrem na Benešovsku tvar bratrovemu. (Jiná je pravidelná slez. hlásková obměna tvaru bratrovému s krácením v koncovce, viz PRO Ala.)

K tvaru bratrovo (synovi) viz ČJA 4-209 bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ.

Patrně jako výsledek vyrovnání tvarů dat. a lok. sg. vznikla ve vm. nář. podoba bratrovém, a to ve shodě s lok. sg. m. a n. složené adjektivní flexe, srov. ČJA 4-202 dobrém  lok. sg. m./n.

V čes. nářečích v užším smyslu nedochází k pravidelnému krácení samohlásky í (bratrovímu), srov. PRO A1c. Hlásková obměna bratrovimu zde byla zaznamenána jen ojediněle a rozptýleně. Ve střm. nář. se však koncovka -ímu krátí pravidelně, srov. PRO A1b; zachycena byla navíc i v mluvě měst ležících v sousedství oblasti PRO. Také změna u > o je zde zcela pravidelná (viz PRO D2abc), ve městech však už zaznamenána nebyla. K rozsahu varianty bratrovimu srov. ČJA 4-201 dobrému dat. sg. m./n.

 

3                 Pro jzč. nář. (bez nejjižnějšího a vých. úseku) je typická podoba bratrovo. Tvar bratrovu se zachoval pouze v sv. polovině svč. nář.; doložen je také jako dubletní v mluvě řady měst; zde však jde o přejetí ze spis. jazyka. Pro střč. oblast s centrem na Benešovsku je příznačná forma bratrovemu. Na ostatním území Čech, dále v čm. a střm. nář. a na záp. okraji vm. nář. se vyskytuje forma bratrovímu. V areálu mezi Vsetínem a Uherským Brodem byl zapsán tvar bratrovém. Pro ostatní území vm. nář. a pro slez. nář. je typická podoba bratrovému.

4    bratrovu  stč., Db, Tk, MČ, sloven. bratovmu

5    bratrovému Ru 5 — bratrovemu Ju 3, Ru 5 — bratrovímu Ju 1, Ru 3, 4 — bratrovimu Ju 2 — bratrowimu Po 1 — bratrovem Ju 7

6    —

Bt