211      bratrova nom. sg. f. (2266)

1    M         bratrova (bratova 831–836, 84)

bratrová

bratrovo

2                 Tvar nom. sg. přivlastňovacího adjektiva bratrova má pravidelnou koncovku jmenné deklinace, shodnou se spis. jazykem (typ žena).

U tvaru bratrová jde o koncovku složené deklinace (jako typ mladá).

K tvaru bratrovo (žena) viz ČJA 4-209 bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ.

3                 Na většině území čes. národního jazyka se vyskytuje pravidelná forma bratrova. Pro jzč. nář. (bez již. a vých. úseku) je příznačná forma bratrovo. Na záp. části střč. nář. tvoří areál tvar bratrová.

Stav ve městech je shodný se situací v nář. okolí.

4    bratrova  stč., Db, Tk, MČ, sloven. bratova

5    bratrova Ju 1–4, 7, Ru 3–5 — bratrowa Po 1 — bratrowá Po 1

6    ASJ II 163:149

Bt