209      bratrův nom. sg. m., akuz. sg. m. neživ. (2262)

1    M         bratrúv (bratróv 755, bratruov 801, bratuv 831–836, 84)

bratrú

bratrúch

bratrúj — bratruj

bratrovej

bratrovo (též 40, 43)

bratrova 453

2                 Tvar bratrův, shodný se spis. jazykem, má koncovku jmenné deklinace.

U formy bratrů došlo po diftongizaci ó > uo (bratróv > bratruov) k zániku koncového -v, patrně v důsledku jeho původní bilabiální výslovnosti. (Stejný osud postihl koncové -v v gen. pl. m. synóv > synů.) Týž vývoj lze zčásti předpokládat u formy bratrův, kde je koncové -v restituováno kmenovou analogií.

Podobu bratrůch s koncovým -ch podle složené (popř. zájmenné) deklinace srov. též s gen. pl. maskulin v dané oblasti (viz ČJA 4-122 sousedů gen. pl. m.). Snad právě koexistencí dvou možných variant způsobu vyjádření posesivity, tj. užitím přídavného jména přivlastňovacího nebo genitivu přivlastňovacího, dochází v nářečí k připodobnění tvaru přivlastňovacího adjektiva k nář. tvaru genitivu pl. s koncovým -ch.

Analogií podle posesivních zájmen typu můj vznikl tvar bratrůj a jeho nář. hlásková obměna bratruj.

Tvar bratrovo (syn) vznikl ustrnutím formy nom. sg. n. přídavného jména přivlastňovacího (bratrovo dítě) a jeho využitím pro všechny rody, obě čísla a všechny pády (srov. i dále). Tento tvar vznikl analogií podle posesivního zájmena jeho. Nář. posesivum bratrova (syn) je jeho obdobou ve formě nom. sg. feminin.

Tvar bratrovej má zakončení podle složené deklinace (typ mladý, s pravidelnou hláskovou změnou ý > ej, viz PRO D1a).

3                 Tvar bratrův je typický pro slez. nář. a jv. okraj vm. nář. Varianta bratrů zaujímá zhruba vých. polovinu Čech, jz. část a sev. polovinu Moravy. Na záp. části střč. nář. (mezi Rakovníkem, Roudnicí nad Labem, Prahou a Příbramí) se vyskytuje forma bratrovej. Pro jzč. nář. (bez vých. a již. úseku) je charakteristický tvar bratrovo. Na již. polovině střm. nář. (bez záp. okraje) s přilehlým Kyjovskem a sev. Břeclavskem a odděleně na širším Uherskobrodsku byl zaznamenán tvar bratrůj. Obměna bratruj byla zapsána ve stř. Povltaví. V několika lokalitách na Benešovsku, Táborsku a na nejsevernějším okraji vm. nář. byla zaznamenána forma bratrůch.

Ve městech se kromě výrazů běžných v nář. okolí objevuje často i forma bratrův, shodná se spis. jazykem.

V svč. a střm. městských lokalitách nedochází u mladší generace u tvaru bratrův k jinak pravidelnému krácení samohlásky ů (srov. PRO Alabc).