208      dobrými instr. pl. m./f./n. (2247)

1    M         dobrými — dobrymi

dobrýmy 706, 723, 750, 739 (dobrymy 739)

dobrýma — dobryma — dobrejma (dobrijma 301) — dobréma (dobrma 647, 649, 652, 653, 657, 658,
dobríma 669–671, 673) — dobríma — dobrima

2                 V instr. pl. tvrdých adj. tvoří základní protiklad tvary se zakončením na -mi a -ma. Podobně je tomu i u instr. pl. substantiv a zájmen (srov. např. ČJA 4-194 kravami instr. pl. f., ČJA 4-259 našimi instr. pl.).

Zatímco tvar dobrými je shodný se stč. formou instr. plurálu a přešel i do spis. jazyka, forma dobrýma uchovává pův. zakončení duálu. Tvarů na -ma se užívá ve spis. jazyce pouze ve spojení s těmi substantivy, která mají v instr. pl. původem duálový tvar na -ma (např. rovnýma nohama).

Forma dobrýmy je shodná s tvary instr. pl. našymy a kravamy, srov. ČJA 4-259 našimi instr. pl., ČJA 4-194 kravami instr. pl. f., v nichž je zakončení na -y patrně podle územně shodného tvaru instr. pl. m. (např. sousedy).

Ostatní podoby vznikly pravidelnými hláskovými změnami, srov. PRO A1ab, D1abc. Krátkost v zakončení -ima, -yma, -ymi ve vm. nář. je výsledkem analogie se zájmennou flexí (srov. ČJA 4-259 našimi instr. pl.).

3                 Tvary se zakončením na -mi (dobrými, dobrymi) žijí pouze ve vých. části slez. nář., v přechodových nář. čes.-pol., v přilehlém sv. úseku vm. nář. a kromě toho v jádru kopaničářských nář. V několika lokalitách na Valašsku byla zachycena podoba dobrýmy.

Na ostatním zkoumaném území jsou běžné formy se zakončením -ma. Největší územní rozsah má podoba dobrejma, která se vyskytuje na celém území Čech a v oblasti čm. nář. Střm. nář. se vydělují obměnou dobréma. Podoba dobrýma tvoří menší areál v již. polovině Valašska a odděleně v oblasti vých. od Lipníka nad Bečvou, jako dubleta přesahuje do areálu tvaru dobrými. Pro Slovácko je charakteristická varianta dobríma. Zkrácená obměna dobryma vymezuje území v záp. polovině slez. nář. Roztroušeně byla zapsána i jinde, soustředěněji na Vsetínsku; varianta dobrima byla pak zachycena zejména na vých. Uherskobrodsku.

Mluva ve městech se příliš neliší od mluvy venkovského okolí; mor. a slez. města mají navíc tvary dobrima, dobríma a města na záp. polovině Moravy i dobrejma.