207      dobrým dat. pl. m./f./n. (2246)

1    M         dobrým — dobrym — dobrím — dobrim — dobrejm (dobrijm 301, 311) — dobrém (též 682, dobrm 647, 649, 652, 653, 657, 658, dobrím 669–671, 673)

dobrem

2                 Stč. tvar dat. pl. dobrým, shodný se spis. jazykem, podléhá v závislosti na územním rozšíření pravidelným hláskovým změnám, srov. PRO Alab, D1abc. Ojedinělý tvar dobrijm vznikl zavřenou výslovností prvního komponentu diftongu ej (ej > ij) nebo též může jít o okrajový archaismus, který představuje pův. podobu diftongu bezprostředně vzniklého z ý.

Forma dobrem pronikla do dat. pl. vlivem dativu ukazovacího zájmena těm (srov. našem, viz ČJA 4-258 našim dat. pl.).

3                 Tvar dobrým zůstal uchován v sev. polovině vm. nář., v nář. obměnách dobrím v již. polovině vm. nář., dobrym v slez. nář. Diftongizovaná podoba dobrejm je typická pro čes. nář. v užším smyslu, monoftongizovaná forma dobrém pak pro střm. nář.

Podoba dobrem se soustřeďuje (obvykle vedle dobrejm) v svč. nář., a to jednak v nejvýchodnějším cípu a jednak v celém podkrkonošském a náchodském úseku.

Mluva ve městech se výrazně neliší od mluvy nář. okolí, jen ve městech na záp. polovině střm. nář. navíc pronikají podoby dobrejm, dobrim a v již. Čechách dobrím.