204      obecní nom. sg. f. (2254)

1    M         (v)obecňí — (v)obecňi — (v)obecňә

obecňa (též obecňá 755, též obecňjá 755) — obecňo

2                 Tvar obecní vznikl z pův. tvaru obecňá přehláskou ’á > ie a dále monoftongizací ie > í. Na Moravě se -í v zakončení pravidelně krátí (srov. PRO A1b), v Čechách toto krácení proběhlo na menším území, než zachycují PRO A1c. U podoby obecňә došlo k redukci samohlásky i, srov. PRO C2ac.

Tvar obecňá (v slez. nář. obecňa), shodný s pův. nepřehlasovaným tvarem, vznikl analogicky podle podoby tvrdého adjektiva dobrá; svědčí pro to např. paralelní nář. slez. tvar neuter obecně (< obecňe < obecňé), ten nemohl vzniknout jinak než analogií (vyskytuje se zde místo očekávaného obecni < obecní < obecnie). K analogickému přejímání koncovek tvrdých adj. dochází na sev. Opavsku, Hlučínsku, v přechodových nář. čes.-pol. a odděleně v jádru kopaničářských nář. (lokalita 755) i v ostatních pádech měkkých adj., tvar gen. je tam tedy obecněho, tvar dat. obecněmu. Obměny obecňa, obecňo jsou výsledkem pravidelných hláskových změn, srov. PRO A1a, E8.

3                 Základní protiklad tvoří tvary obecní a obecňá.

Na většině zkoumaného území a ve městech je běžný tvar obecní, shodný se spis. jazykem. Varianta obecni se v Čechách vyskytuje zejména v sv. a vých. části svč. nář., na Roudnicku a Mělnicku, častěji však jako dubleta vedle tvaru obecní, a na Moravě ve dvou střm. areálech pravidelného krácení a v oblasti slez. nář. zejména na již. Opavsku, jz. Ostravsku a na Příborsku. Tvar obecňә byl zapsán v oblasti zč. nář. a také na území mezi Strakonicemi a Českými Budějovicemi, na Moravě pak na Znojemsku.

Forma obecňá byla zachycena v kopaničářských nář. Zkrácená obměna obecňa je charakteristická pro záp. a jv. Opavsko a pro Hlučínsko; na Frýdecko-Místecku a v přechodových nář. čes.-pol. je vystřídána variantou obecňo.