Na části území střm. nář. je tvar dobrim (nedošlo tu tedy k předpokládané hanácké změně ý > ej > é). Tento tvar vykládáme z formy lok. sg. dobrém, kde se é v zakončení úžilo v í a následně krátilo (srov. PRO A1b).

V Čechách je situace nejednoznačná. Protože zde nebyly ve větší míře zachovány tvary s očekávanou pravidelnou hláskovou změnou ý > ej (dobrým > dobrejm), došlo tady pravděpodobně ke splynutí s tvarem lok. dobrém, kde pak é > í > i (viz ČJA 4-202 dobrém lok. sg. m./n.). Tomuto předpokladu též odpovídá řešení naší mapy. Nelze však vyloučit, že jde o starý tvar instr. dobrým, v němž ý splynulo s í (stejně jako v již. polovině vm. nář., srov. PRO F2a) a krátilo se. Krácení proběhlo ve větší míře, než jak je zachycují PRO A1c.

3                 Forma dobrým byla zachycena v sev. polovině vm. nář., v již. polovině vm. nář. pak její pravidelná varianta dobrím a ve slez. nář. zkrácená obměna dobrym. Nář. obměna dobrém je typická pro střm. nář. bez stř. části s centrem na Vyškovsku a bez záp. okrajových úseků. V enklávě kolem Sedlčan, jz. od Benešova, byla zapsána podoba dobrejm (srov. tvar o dobrejm, viz ČJA 4-202 dobrém lok. sg. m./n.).

Forma dobrím (odlišný původ) se jako jedinečná vyskytuje na zč. a jč. okrajích, dále na Novoměstsku a záp. Boskovicku a jako dubleta zejména ve vých části svč. nář. Na ostatním území v Čechách převládá tvar dobrim, jenž odděleně tvoří areál v oblasti zhruba mezi městy Brno, Vyškov, Prostějov a Litovel.

Městská mluva se v podstatě neliší od mluvy venkovského okolí. Navíc do měst pronikají formy dobrim, dobrím.

4    dobrym  pol., hluž.

dobrým  stč., Db, Tk, MČ, sloven.

5    dobrým Ju 7 — dobrym Ju 7 — dobrím Ju 4, Ru 5 — dobrim Po 1, Ju 1–3, Ru 2–5

6    AJŚ 1402, SSA 12.14, OLA 2928

Ko