201      dobrému dat. sg. m./n. (2233)

1    M         dobrému — dobremu — dobrymu — dobrímu — dobrimu

dobremu

dobrém

2                 V dat. sg. m./n. se v nář. vedle tvaru dobrému, shodného se spis. jazykem, vyskytují další podoby. Samohláska é ve tvaru dobrému podléhá stejným hláskovým změnám jako -é- ve tvaru gen. sg. m./n. (srov. ČJA 4-200 dobrého gen. sg. m./n., akuz. sg. m. živ.). Rozdílné jsou jen podoby dobrymu a dobrém. U formy dobrymu došlo k pravidelné změně e > y před nosovou souhláskou (srov. PRO E7) a podoba dobrém je výsledkem tendence po vyrovnání tvarů dat. a lok. sg. m./n.

Forma dobremu ve stř. Čechách je opět rozšířena analogicky podle deklinace zájmen (srov. našemu, proto dobremu). Podobně v této oblasti též tvary dobreho a dobrom, viz ČJA 4-200 dobrého gen. sg. m./n., akuz. sg. m. živ.; ČJA 4-202 dobrém lok. sg. m./n.

3                 Tvaru dobrému se užívá v sev. polovině Valašska a na jv. Slovácku. Ve slez. nář. se vyskytuje zkrácená forma dobremu, ta je v ostravickém úseku a v přechodových nář. čes.-pol. vystřídána pravidelnou obměnou dobrymu. Na území Čech převažuje forma dobrímu, ta byla dále zachycena na Novoměstsku, sev. Brněnsku, Holešovsku a v dolských nář. s přilehlým jv. okrajem střm. nář. Tvar dobrimu je charakteristický pro sev. střm. nář. a odděleně pro již. střm. a již. čm. nář.

Tvar dobrém se prosadil ve stř. části vm. nář.

Ve stř. Čechách na Benešovsku je rozšířena podoba dobremu.

Ve městech je vcelku podobná situace jako v blízkém okolí. Do slez. měst proniká vlivem spis. jazyka forma dobrému.